Článek
Dnes sedmdesátiletý David Tran rád pomáhal na zemědělské usedlosti jižně od Saigonu bratrovi, který se zabýval pěstováním chilli papriček. Ve Vietnamu se omáčka servíruje především ke smaženým nudlím a jarním rolkám.
Když v roce 1978 zahájila vietnamská komunistická vláda proti místním Číňanům, označovaným jako menšina Hoa a živícím se zejména obchodem a podnikáním, nelítostnou kampaň, nalodil se bývalý major jihovietnamské armády raději spolu s třemi tisíci spoluobčanů stejného původu na tchajwanskou nákladní loď do Hongkongu. Plavidlo se jmenovalo Huey Fong. V tehdejší britské kolonii ho s celou rodinou umístili do internačního tábora, nicméně po čase se mu podařilo získat azyl v USA.
Stovky miliónů - a v osmi lidech
Už v roce 1980 prodával kbelíky své chuťové přísady restauracím v losangeleské čínské čtvrti. Brzy se stala součástí nejen čínských polévek, ale i hamburgerů. Její velmi ostrá chuť je ideální k červenému masu, drůbeži, zvěřině, slanině, kebabu, pečeným klobásám, kuřeti, rybám a mořským plodům, nudlím a jiným oblíbeným asijským i evropským jídlům.
Když vietnamský Číňan přemýšlel, jak nazve firmu, vzpomněl si na loď, která jej odvezla z rodné země. V logu společnosti, kterým se pyšní každá lahev omáčky, najdeme kohouta. Tran se narodil v roce 1945, podle čínského zvěrokruhu v Roce kohouta.
V uplynulých 35 letech David Tran dokázal svou zpočátku skromnou živnost proměnit v celosvětově známou značku. Jen od ledna do prosince 2012 prodala Tranova firma 20 miliónů lahví pálivé omáčky. Podle deníku Los Angeles Times (LAT) dosáhly o dva roky později tržby za originální srirachu 80 miliónů dolarů (1,9 miliardy Kč).
V roce 2009 vyhlásil prestižní časopis zabývající se jídlem Bon Appétit pálivou omáčku vietnamského běžence Chutí roku. Přitom celá firma má jen osm zaměstnanců a všichni patři rodiny Tranových.
Na nabídky nereaguje
„Už ani nepočítám, kolikrát jsem odmítl nabídky, abych firmu prodal. Některé z nich byly hodně lákavé. Naší rodině jde především o to, aby si omáčka udržela typickou chuť. Nejsem si jist, zda by velké společnosti chtěly to samé,“ vysvětluje Tran.
Tran si ale oblíbenou omáčku, která neobsahuje žádné umělé látky, nikdy nenechal zaregistrovat jako ochrannou známku. A důsledek? Další firmy tak mohou bez problému používat název pálivé omáčky. A právě to dělají. Někteří při tom s Tranem spolupracují, jiní nikoli. Četní výrobci potravin, od věhlasného producenta kečupu Heinz až po řetězce rychlého občerstvení Subway a Pizza Hut, se už na slávě omáčky přiživují a vrhly na trh výrobky ve stylu vyhlášené omáčky. Dnes můžete zakoupit s příchutí srirachy lesk na rty, pivo, čokoládové bonbony či vodku.
A to je jen začátek. Mnohé další napodobeniny srirachy se vyvíjejí. Dokonce i tak tradiční americká firma, jakou je rodinný podnik Mcllhenyových vyrábějící v Louisianě od roku 1868 pálivou omáčku z papriček, octa a kuchyňské soli, i u nás známé tabasco, představí zákazníkům svou verzi srirachy.
Na reklamu nevydal ani cent
David Tran přichází tím, že od ostatních napodobovatelů nepožaduje žádné autorské poplatky, o velké peníze. Skutečnost, že nemá na vlastní pochutinu obchodní známku, ho nemrzí: tvar průhledné umělohmotné lahve-střičky se zeleným uzávěrem, kterou proto v lednici snadno najdete, a červené logo s kohoutem si jeho firma zaregistrovat nechala.
„Každý chce, abych do toho šlápl. Chodí za mnou právníci, nabízejí, že mne budou zastupovat a že podají žalobu. Všem ale říkám, ať to nechají být,“ řekl Tran novinářům z LAT.
Podle Trana představuje právě všudypřítomnost napodobenin jen další reklamu jeho originálnímu výrobku, navíc zadarmo. Sám se netají tím, že na reklamu nikdy nedal ani cent.
Jeho každodenní rituál dokonce spočívá v tom, že zasedne k počítači a na internetu hledá nejnovější výrobek inspirovaný srirachou. Navíc má v rukávu další významný trumf. I přes mraky napodobitelů považují i podle nejnovějších průzkumů spotřebitelé nejen v USA jeho srirachu za bezkonkurenčně nejlepší.
„Nastavujeme ten nejvyšší standard,“ říká.