Jako kluk snil totiž o tom, že bude létat s vojenskou stíhačkou. Přihlásil se proto na vojenskou akademii, neprošel však přísnými zdravotními prohlídkami. Zkusil to příští rok, ale marně. Sen se zdál být ztracený. Věnoval se tedy sportovnímu parašutismu a vystudoval geodézii na Českém vysokém učení technickém. V devadesátých letech začal v tomto oboru podnikat.

Jak se geodet dostane k letadlům?

Měl jsem firmu se čtyřmi zaměstnanci a dařilo se nám skvěle. Pracovní nasazení mě ale po čtrnácti letech začalo spíš unavovat, než aby mi přinášelo radost. Vyhořel jsem. Pak jsem zjistil, že stavitel, který nám stavěl rodinný dům, létá s malými letadly. Díky němu jsem pochopil, že můj sen o pilotování letadel, nemusí být úplně ztracený.

Objevil jsem svět sportovních letadel. Udělal jsem si pilotní zkoušky, v roce 2006 prodal firmu a pak se postupně stal leteckým instruktorem. Létání mě nadchlo tak, že jsem si dokonce udělal licence na tři typy dopravních letadel: L 410, Boeing 737 a Airbus 320. Stal se ze mě takový sběratel licencí.

Pavel Hradecký a jeho aerotaxík

Pavel Hradecký a jeho aerotaxík

FOTO: Petr Veselý, Novinky

Proč jste nešel létat k aerolinkám?

Když jsem měl najednou svůj sen nadosah, uvědomil jsem si, že bych mu musel obětovat víc, než doopravdy chci. Kočovný život profesionálních pilotů dopravních letadel jde špatně dohromady s tím soukromým. Už mi nebylo dvacet. Najednou mi nepřipadlo rozumné skoncovat se vším, co jsem dělal a obětovat kariéře svou rodinu, navíc v době, kdy letecké společnosti začaly najednou spíš zeštíhlovat, než nabírat nové lidi.

To, co nakonec úplně změnilo můj život, byla náhoda. Úspěšný známý, který rychle potřeboval hotové peníze, mi byl ochotný prodat svého čtyřmístného Cirruse ve výborném stavu za velmi dobrou cenu. A s ním jsem začal podnikat. Dělám přeškolovací kurzy a učím začínající piloty létat na letiště, kde funguje řízení letového provozu. Ale také létám s obchodníky na služební cesty po Evropě a na soukromé romantické výlety s lidmi, kteří si chtějí dopřát neobvyklý zážitek, třeba k nějakému výročí.

Vozíte miliardáře?

Ti mají buď vlastní letadla, nebo si najímají tryskáče. Létám hodně s obchodníky, kteří si spočítali, že při vzdálenosti nad 500 kilometrů to se mnou není jen rychlejší, ale i levnější než autem. Tedy když si poctivě sečtou náklady a čas strávený na cestě, případně nocování na místě. Speciálně pokud potřebují zvládnout na otočku cestu na Slovensko, do Polska nebo do Maďarska, kde jsou o hodně horší cesty než třeba v Německu. Nebo pokud míří do severní Itálie a do dalších zemí, které leží za Alpami.

Do Zell Am See létá Pavel Hradecký často

Do Zell Am See létá Pavel Hradecký často.

FOTO: Österreich Werbung

V malém letadle bych se asi bál, že stačí trocha větru nebo deště a užiju si v něm blinkací pytlík víc než krajinu.

Létáme ve výšce tří kilometrů rychlostí přes 250 km/h přímou cestou. Většina lidí bývá překvapená, o jak klidný let jde. Je srovnatelný s dopravním letadlem. Pokud hrozí špatné počasí, musím ho posunout, samozřejmě po domluvě s cestujícími.

Baví vás ještě létat do Zell am See, Salzburku, slovinského Portorože a na další místa? Je to sice romantika, ale pořád dokola ta samá.

Létání je moje vášeň a destinací, které si lze užít, existuje hodně. Navíc si spoustu věcí uvědomuji přes pocity svých klientů. Zvlášť, když vidím, jak jsou nadšení z toho, co prožili. Ať už v místech, kam letíme, nebo ve vzduchu, kde zažijí třeba let nad mraky, západ slunce, případně mají možnost na chvíli řídit letadlo. Jejich emoce se obvykle přenášejí i na mě. To jsou chvilky, kdy si uvědomuji, jaké mám štěstí, že se mi splnil životní sen. A také mi dělá radost, když ji můžu udělat i jiným lidem.