Dnes už by nebylo možné takový film natočit, říká Barry Levinson o Rain Manovi

Asi nejslavnějším snímkem Barryho Levinsona je příběh autisty ve skvělém pojetí Dustina Hoffmana Rain Man. Je i nejúspěšnějším, získal celkem čtyři Oscary včetně sošky přímo pro Levinsona, za režii.

Hned v úvodu tiskové konference režisér na dotaz směrem k jeho nejslavnějšímu filmu řekl, že má pocit, že dnes už by nebylo možné film jako Rain Man natočit.

„Je to příliš humanistické, a takových filmů se dnes dělá v Hollywoodu málo. Dnes se točí hodně filmů se superhrdiny, dobrodružné filmy, nebo třeba hororové. Takže myslím, že jsme tak trochu ve slepé uličce, pokud jde o filmy, které se týkají humanistických příběhů,“ řekl.

Tvůrce mimo jiné také uvedl, že se nerad dívá na své filmy. „Třeba Rain Mana jsem nedávno viděl poprvé za třicet let. A film Vrtěti psem, který jsem tu uváděl, tak jsem zůstal na jeho začátek, abych zkontroloval kopii, ale pak jsme si se ženou sedli a zůstali v sále, tak jsem ho viděl poprvé,“ překvapil publikum.

Vyjádřil se také k filmovým sériím, které jsou teď v Hollywoodu téměř zvykem. „Navazování mě moc nezajímá, k žádnému svému filmu bych neudělal sequel, nepřijde mi to atraktivní. Samozřejmě je to součást byznysu, protože film je taková značka a vy tu značku chcete vidět stále dokola, ale mě to moc nezajímá,“ řekl.

Na kontě má tento Američan, který se nebojí choulostivých témat [celá zpráva], jinak pět dalších oscarových nominací, konkrétně k snímkům …a spravedlnost pro všechny (za scénář, který psal společně se svou tehdejší ženou, Valerií Curtinovou), Bistro (za scénář), Avalon (za scénář), Bugsy (za režii a jako producentovi za nejlepší film).

Slavné jsou také jeho filmy Přirozený talent, Konkurenti nebo Dobré ráno, Vietname.

Na karlovarském festivalu Levinson uvedl svůj nejnovější snímek Paterno s Alem Pacinem v hlavní roli. Ten vznikl na motivy skutečné události a zpracovává skandální kauzu pohlavního zneužívání chlapců v prostředí univerzitního fotbalového týmu.

Levinson upřesnil, že ho událost velmi zaujala právě tím, jak rychle se z člověka, který je v oboru legendou, stává „ten nepohodlný”.

Vysvětlil, že nechápe, jak se vše mohlo krýt na univerzitě desítky let. „Vinní byli i všichni kolem,” řekl s tím, že podobná podezření se měla dávno před vypuknutím skandálu vyšetřit mimo univerzitu.

Neopomněl také připomenout, jak hodně se svět mění pod tlakem politiků, politiky a moderních technologií. „Najít pravdu je stále těžší a těžší. Tendence k manipulaci zrychluje. Vše urychlují sociální sítě,” podotkl s tím, že v záplavě zpráv je čím dál tím těžší se vyznat.

Nicméně podobný styl dezinformací není, jak uvedl, výdobytkem posledních let, ale začíná už v éře amerického prezidenta Ronalda Reagana, tedy v 80. letech.