Satirik a prorok, režisér Barry Levinson uvedl ve Varech film Paterno

Jeho oscarový Rain Man něžně, a přitom lidsky povyšuje autismus na genialitu. Kultovní Vrtěti psem zase předběhlo realitu – měsíc po premiéře se provalil sexuální skandál prezidenta USA Billa Clintona, který měl zakrýt skutečné problémy americké politiky.

Podnikavost spolu s všestranností koluje Barrymu Levinsonovi v krvi. Zatímco otec Irvin prodával v Barryho rodném Baltimoru nábytek a spotřebiče, budoucí filmař si během studií na Americké univerzitě v nedalekém Washingtonu, D. C., přivydělával prodejem knih a ojetých aut.

V šedesátých letech chodil v hlavním městě Spojených států i na přednášky o rozhlasové a televizní tvorbě – a právě tam objevil svou vášeň pro film.

Po několika letech neúspěšných snah o vysokoškolský titul se přesunul na druhý konec země, do Kalifornie. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let tam s hercem Craigem T. Nelsonem vytvořili duo stand-up komiků a se scénkami obráželi podniky v Los Angeles.

Tehdy se Barry poprvé dostal k psaní scénářů: stal se na tři sezony (1973–76) hlavním autorem skečů pro The Carol Burnett Show televize CBS. Pořad získal za jedenáct let své existence úctyhodných 25 cen Emmy, dvě z nich přitom obdržel právě Barry. Levinsonovi ale televizní tvorba nestačila, přesunul se dál, k filmu.

Oscarová nominace přišla záhy, už v roce 1980. Levinson ji obdržel za snímek s názvem … a spravedlnost pro všechny, což byl teprve čtvrtý celovečerní počin, pro který napsal scénář. V Hollywoodu se na něj začalo pohlížet jako na nadějného tvůrce a bývalý prodejce ojetých aut se mohl ve filmové hierarchii posunout o další stupínek – do režisérského křesla.

K filmu Bistro o mladících z jeho rodného města proto sepsal nejen scénář, ale taky jej režíroval a produkoval. Opět z toho byla oscarová nominace. Opět neproměněná. To se ovšem mělo brzy změnit: v prosinci 1988 měl premiéru snímek Rain Man.

Film zobrazující příběh autisty měla produkovat společnost Warner Bros. Vycouvala z toho – kvůli obavám, že diváky téma nebude lákat. Nutno dodat, že několik let poté ze stejného důvodu odmítla podílet se na Forrestu Gumpovi…

Že by měl Rain Man udělat nějakou výraznou díru do světa, si ale ze začátku nemysleli ani jeho hlavní herečtí protagonisté Dustin Hoffman a Tom Cruise. Snímek překřtili na „Dva ňoumové v autě“ – podstatnou část děje totiž cestují napříč Spojenými státy.

Představitel Raymonda Babbitta Dustin Hoffman se však i přes počáteční skepsi snažil do role maximálně vžít. Týdny trávil ve společnosti Kima Peeka, skutečného autisty, který byl podle Timesů schopen zpaměti odříkat obsah minimálně 12 tisíc knih. Od něj se herec snažil odkoukat gesta a pohyby.

Podceňovaný snímek zabodoval. Hoffman postavu ztvárnil tak důvěryhodně, že si od té doby většina lidí autistu představuje jako génia s počítačem místo mozku, schopného propočítat všechny variace karet v blackjacku. Rain Man získal hned čtyři Oscary, Dustin Hoffman se radoval ze své druhé sošky (první získal za roli ve snímku Kramerová versus Kramer v roce 1979) a cenu za nejlepší režii si konečně odnesl i Levinson.

Oba Oscarem ocenění umělci z Rain Mana, Hoffman i Levinson, znovu spojili síly v roce 1997, kdy začali pracovat na politické satiře Vrtěti psem. Tento žánr byl do té doby na filmovém plátně spíš vzácný.

Charlie Chaplin se sice na začátku čtyřicátých let vysmíval Adolfu Hitlerovi ve snímku Diktátor, Stanley Kubrick zesměšňoval studenou válku Dr. Divnoláskou a skupina komiků z Monty Pythonova létajícího cirkusu semlela všechno ostatní, i tak ale byla politická satira považována za příliš složitou a riskantní.

Levinson chtěl vyprávět příběh o tom, jak se zakrývají skandály prezidenta Spojených států. Aby mohl snímek vůbec vzniknout, přijal Hoffman a vedle něj i další oscarový herec Robert De Niro nezvykle nízký honorář. I díky tomu se začala rodit podívaná, která svým názvem odkazuje k něčemu nevýznamnému, co má odvést pozornost od něčeho mnohem podstatnějšího. Neboť jak vysvětlují sami tvůrci v úvodních titulcích filmu: „Proč vrtí pes ocasem? Protože pes je chytřejší než ocas. Kdyby byl chytřejší ocas, vrtěl by on psem.“

De Niro v roli poradce hlavy státu Conrada Breana je nucen vyhledat pomoc hollywoodského producenta Stanleyho Motsse, jejž ztvárnil Hoffman. Dva týdny před volbami totiž prosákne na veřejnost sexuální poměr prezidenta USA s nezletilou dívkou, a je proto potřeba, aby voliči na škraloup co nejdřív zapomněli. Oba muži proto roztáčejí neuvěřitelné kolo iluzí – vytvoří fiktivní obraz války v Albánii, dají lidem válečného hrdinu… Vše eskaluje v demonstrace, pro něž není jediný reálný důvod.

Snímek vydělal čtyřnásobek vlastních nákladů, Hoffman byl nominován na Oscara a Levinson získal Zvláštní cenu poroty za režii na Berlinale. Většího „uznání“ se ale filmu dostalo až po letech. Měsíc po premiéře se totiž v USA naplno provalil sexuální skandál tehdejší opravdové hlavy státu Billa Clintona se stážistkou Monikou Lewinskou…

Dnes šestasedmdesátiletý Levinson kontroverzností nešetří ani teď, o další dvě dekády později. Film Paterno z produkce HBO s Alem Pacinem v hlavní roli, který tady ve Varech představuje, vykresluje sexuální skandál, který se skutečně odehrál na Pensylvánské státní univerzitě. Za úspěchy tamního fotbalového družstva se totiž skrývalo letité zneužívání mladých hráčů hlavním trenérem týmu…

Inu, Levinson vždycky vidí o něco jasněji než my ostatní. A neváhá nám o tom vyprávět.