Velký sešit z roku 1986 je nejproslulejším románem předloni zesnulé maďarské spisovatelky Agoty Kristofové, která od roku 1956 žila ve Švýcarsku a své knihy psala francouzsky. V češtině vyšel v roce 1995 a stal se mimo jiné velmi populární na pražské FAMU, kde v posledních letech vznikly hned dvě jeho studentské scenáristické adaptace.

Podobně jako mladí čeští filmaři byl i maďarský režisér János Szász fascinován příběhem dvou chlapců-dvojčat, kteří jsou z neklidného města v závěru druhé světové války svými rodiči odsunuti k babičce na venkov. Nenajdou zde však žádnou idylu. Babiččina záliba v tvrdém alkoholu je víc než vášnivá, kousek od jejich nového domova je koncentrační tábor a nad hlavami jim přelétávají spojenecké bombardéry.

Vítězství pragmatismu

Otec oběma chlapcům před odjezdem svěří velký sešit, kam si podle jeho pokynů mají psát vše, co zažijí. A tyto listy papíru se pak stávají svědectvím jejich postupného okorání, ztráty iluzí, toho, jak v sobě programově nechávají vítězit pragmatismus nad citem.

„Velký sešit je pro mě válečný film bez války, příběh o nevinných, ale krutých dětech, které odolávají vší morálce,“ říká Szász, který chlapce skrz kameru Rakušana Christiana Bergera (dnes už legendy evropského filmu, který se podílel třeba na Hanekeho veledílech Pianistka nebo Bílá stuha) pozoruje při tom, jak se záměrně zocelují ve vzájemných rvačkách, aby pak vydrželi případné mučení, jak si odpírají jídlo, jak v blízké vesnici uplatňují vlastní jednoduchou spravedlnost.

Jánosz Szász

Režisér Jánosz Szász

FOTO: KVIFF

V něčem Velký sešit připomene zmíněnou Bílou stuhu. Snad snahou hledat přesah válečného konfliktu v obyčejné dennodenní lidské existenci. Tam, kde Haneke odhaloval kořeny druhé světové války v německé protestantské komunitě, tam Kristofová a potažmo také Szász popisují něco nelidského, co v nás samotných zůstává i po posledním válečném výstřelu.

Popularita románu, která by měla ve finále podpořit úspěch snímku, však tvůrcům přinesla rovněž těžkosti. Dlouho se nedařilo na něj získat práva, nejprve se jich zmocnila konkurenční společnost, když se znovu uvolnily, musel producent Sandor Söth přesvědčit Agotu Kristofovou, že zrovna Szász (původně divadelník, ale taky držitel Evropské filmové ceny) bude ten pravý režisér. Ani financování nebylo jednoduché, na film se musely složit zdroje hned ze čtyř zemí.

Nakonec se to povedlo, a tak se může Velký sešit zařadit mezi kandidáty na letošní karlovarské vavříny.