Článek
Sochař, ilustrátor a hudebník František Skála (54) není na karlovarském festivalu žádným nováčkem. V roce 2002 se objevil společně s Alešem Najbrtem a Jaroslavem Rónou v dnes již kultovní festivalové znělce (jako skupina Tros Sketos), o čtyři roky později byl on sám autorem znělky i grafického stylu filmové přehlídky.
Letos si Skála pro Karlovy Vary připravil rozsáhlou výstavu, která prezentuje nejen jeho proslulé sochy-auta, ale také tvorbu řady jeho přátel - Petra Nikla, Mojmíra Veselky nebo Jiřího Černického.
Vystaveny jsou nejrůznější modely: „Od nejjednodušších z kusu trámu po kovové s odpérovanými koly. Nejpopulárnější jsou takové klece, které mají dobrý kouřový tah. Jde o to, aby auta vydržela jakékoli zacházení. Musí být bytelná, aby přežila běhání po poli mezi hroudami. Nikdo je nesmí šetřit, nikomu nesmí být líto ho nějak devastovat a je dobré, když má řidiče. A i jezdci dostávají pěkně na frak,“ řekl v rozhovoru pro Právo František Skála, laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého [celá zpráva].
Jedinou ženou v Saigon Teamu je sedmadvacetiletá studentka medicíny Eva Sedláčková, která vyrobila sanitku. „Původně v ní byla také těhotná žena, ale když jsem auto zajížděla v terénu, někde jsem ji ztratila,“ prozradila autorka. Sanitku vyrobila za pouhý jeden den.
„Nejtěžší bylo při výrobě přijmout realitu fyzikálních zákonů. Nejprve totiž vymyslíte návrh a až v průběhu zjišťujete, co lze skutečně udělat. Hodně náročná byla kolečka,“ popsala Eva Sedláčková, která kromě dřeva použila třeba víčka od piva.
Součástí povedené výstavy jsou také fotografie z akcí Saigon Teamu a ukázky z obrazové knihy Františka Skály Skutečný příběh Cílka a Lídy, která se stala inspiračním zdrojem filmu Jana Svěráka Kuky se vrací. Ten na letošním karlovarském festivalu dostal Zvláštní cenu poroty [celá zpráva].