Hlavní obsah

Zbyněk Vlasák: Na havířovském nádraží

Právo, Zbyněk Vlasák, SALON

Kouzelnou zrcadlovou síní prošel orchestr zapomnětlivých obryň. A co že zde poztrácely? Mezi stropem, který tvoří diamantová mozaika, a mramorovou podlahou s podobným motivem, leží obří dámská bota ve tvaru točitého schodiště. U každé z nádražních pokladen se pak válí mramorová pouzdra od opravdu velkých houslí. A mezi tím se honí kolotočářská autíčka, co vypadají jako překližkové sedačky a do kterých každou chvíli usedne nějaký znavený cestující. Možná právě jich se obryně lekly a ve spěchu nepobraly vše, co jim náleželo.

Foto: Drahoslav Ramík , ČTK

Vlakové nádraží v Havířově

Článek

V Havířově jsem vyrostl, mám to město upřímně rád – široké bulváry tu nechávají dýchat jedinečnou architekturu i mé rané vzpomínky. Nejsilněji na mě v tomhle smyslu působí místní vlakové nádraží postavené v bruselském stylu podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou. Právě zde se kdysi spojovalo mé vzrušení z cest s tak bohatými pohádkovými příběhy, jaké si jen dětská fantazie dokázala vystavět. A rád se sem vracím i jako dospělý.

Bohužel České dráhy v součinnosti s městem chtějí unikátní budovu přes protesty odborných kruhů (které jsou bruselským vlivem na dobovou československou architekturu právem fascinovány) zbourat. Už na jaře příštího roku. A následně postaví na stejném místě za převážně evropské peníze bezpohlavní dopravní terminál. Takový, kam žádné obryně nikdy nevkročí, natož aby si tam něco zapomněly. Jako důvod k demolici uvádějí, že do stávající budovy zatéká a její údržba je příliš nákladná.

Nabízí se však i jiné řešení než bourání: šetrná rekonstrukce, která by tyto náklady snížila. Otázka zní, zda na ni mají České dráhy ještě dost té upřímné dětské fantazie. Kdo viděl návrh zmiňovaného terminálu (vybraný bez architektonické soutěže) nebo zaznamenal změny, kterými nádraží v posledních letech prošlo (instalace automatických dveří hyzdících osobitý vstup či esteticky nešetrná výměna ručiček na velkých hodinách), moc v to nevěří.

Možná i proto se aspoň část veřejnosti ozvala. Vznikla petice na záchranu nádraží (podepsat ji můžete na www.vlakovenadrazihavirov. cz), věc začala propírat místní média a herci Národního divadla moravskoslezského jedno své představení odehráli přímo v ohrožené budově. Vše bez většího dopadu na rozhodnutí jejího majitele.

Pozornost se tak upřela na ministerstvo kultury, které však napoprvé odmítlo udělat z havířovského nádraží – bez ohledu na doporučení Národního památkového ústavu – kulturní památku. Poslední nadějí má být návrh na zahájení přezkumného řízení, který by ministerští úředníci měli posuzovat právě v těchto dnech. Pokud se ani napodruhé za teprve čtyřicet tři let starou stavbu nepostaví, demolici už zřejmě nic nezabrání. Čas pohádek skončí, nebude kam se vracet.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám