Štěpán Kučera: Ti druzí

„Bohaté“ a „chudé“ nedávno zkusil onálepkovat a znepřátelit Zemanův přívrženec senátor Veleba. Povaleči z pražských kaváren, když se zrovna nepovalují, prý stojí ve sporu o prezidenta proti „obyčejným lidem na venkově, v malých a středních městech“.

Že se tudy a takhle jednoduše příkop vést nedá, ukázaly demonstrace 17. listopadu, kdy nejenže se do Prahy sjeli lidé z celé země, ale protesty proti prezidentovi probíhaly i v dalších městech. Nešablonovitá spojení se ten den ostatně nevyhnula ani setkání Zemanových zastánců, při němž Veleba zaujatě líčil, do jakých otvorů si členky Pussy Riot vsouvaly monstranci v pravoslavném chrámu, zatímco pod pódiem mu naslouchala skupina rozevlátých anarchistů, kteří měli k Velebově „dělnému lidu“ daleko.

Ještě výmluvnější než zážitky z demonstrací jsou sociologická data. Z nich plyne, že Velebovy nálepky o skutečném životě české společnosti mnoho nevypovídají. Podle šetření, provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) letos v březnu, měli dělníci k současnému prezidentovi vztah tak půl napůl; u manuálních pracovníků v zemědělství to platilo přímo na desetinu procenta – 42,9 % z nich Zemanovi spíše důvěřovalo, 42,9 % mu spíše nedůvěřovalo. V listopadu proběhlo další šetření, z nějž CVVM zveřejnilo pouze základní trend, tedy výrazný pokles důvěry v prezidenta (proti předchozímu měsíci o 21 %). Podle Daniela Prokopa ale vzhledem k vzrůstající konfliktnosti Zemana i jeho odpůrců lze čekat větší rozdělení společnosti. Příkopy se prohlubují a ti druzí jsou přes ně slyšet čím dál míň.

V tiskové zprávě k aktuálnímu průzkumu CVVM se píše, že „prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci“. Tytéž skupiny ho podporovaly i v březnu. Je důležité, aby se odpor k Zemanovi nezměnil v pohrdání těmito jeho voliči, protože „prezident buran“ neznamená „prezident buranů“. A nejlepší protest proti němu je naslouchání skutečnému hlasu těch druhých, aby netrpěli pocitem, že jejich jediný zastánce sídlí na Hradě.