Článek
Okopávání kotníků, rituálně opakované i několikrát ročně, částečně přerušila až krize financování v letech 2002 a 2003. Hrozilo při ní, že stát seškrtá podporu literatuře tak, že všechny literární časopisy zaniknou. Dodnes může být pýchou literární obce, že nouze namísto rozdělení časopisy semkla. Předchozí nepřátelství už od té doby nikdy nepropuklo s takovou silou a literární život ovládly spory, či spíše sporečky jiného druhu.
Po více než deseti letech se zdá, že redakce Revolver Revue (Kritická příloha už nevychází) nostalgicky zatoužila po starém kočkování. Jeho cílem se tentokrát stala příloha Práva, jejíž internetovou verzi zrovna čtete. Petr Onufer, kmenový autor RR, sepsul v článku Seriál ze Salonu šestidílný text Evy Klíčové o současné české literatuře.
Kritika může být užitečná věc. Musí být ale podepřena něčím víc než ztopořeným názorem.
Hned na začátku svého odsudku Petr Onufer strhal Salon jako celek. Že ho má prokouknutý skrz naskrz, dokázal tím, že čtvrteční Salon označil za víkendovou přílohu. Později svůj lapsus na webu statečně opravil, aniž by se k němu přiznal.
Podobně jako první ani další odstavce Onuferova textu zrovna nepřekypují argumenty, vystačí si se silnými slovy. Nejdřív shrne mnohastránkový seriál do šesti vět, které sice nevystihují, co Klíčová napsala, ale zato z ní lacino dělají slepici. Následně označí její tón za bohorovný a styl za trapnost až fyzicky bolestivou, což doprovodí hned několika příklady, které nic podobného nedokazují. Sám Onufer se přitom neubrání kouzelně samovztažné větě: „Té (stylistické lehkosti) se však autorka pohříchu snaží dobrat pomocí strašlivých klišé.“ Pohříchu, tady ta klišé konečně máme! A vrátí se ještě několikrát, viz třeba „silácké obraty, jimiž se Klíčové text rovněž hemží“.
Eva Klíčová (1977) je literární kritička, redaktorka časopisu Host.
Druhá půlka Onuferova článku pak už jsou jen jednoduché nadávky bez důkazů: „křečovitost… nefunkční… protiřečí… prostinké… mlhavě… bez sebemenší analýzy…“ Nechybí ani oblíbená figura autorka měla psát o něčem jiném, protože o tom bych psal já. V Onuferově verzi zní: „Navíc tu citelně chybí několik témat, která by asi v textu o soudobé literatuře opomenuta být neměla.“ A jde to až k výtce, že se v textu, jehož hlavním tématem je ztráta čtenářského zájmu o českou literaturu, nehovoří o poezii. Jejky! Jak mohla Klíčová tenhle mohutný generátor čtenosti pominout!
Inu, seriál Evy Klíčové o české literatuře si kritickou reflexi jistě zaslouží. Dokonalý nebyl. Spousta věcí v něm stojí za domyšlení, zpochybnění a doplnění, a hlavně by se mělo diskutovat o jeho tématu jako takovém. Ale to, co předvedl Petr Onufer, je jen snaha setřít cizí text bez práce a na půl mozku. Bývali jste lepší, braši.
