Hlavní obsah
Štefan Švec (1978) je publicista a kritik. Foto: Milan Malíček, Právo

Sloupek Štefana Švece: Definice ženy

Jak směšné nám dnes připadají středověké hádky o to, kolik andělů se vejde na špičku jehly! Jak zvláštní nám dnes přijdou časy, kdy se celé armády zabíjely kvůli rozdílu dvou veršů ve vyznání víry. Byly to přece spory o nic.

Štefan Švec (1978) je publicista a kritik. Foto: Milan Malíček, Právo
Sloupek Štefana Švece: Definice ženy

Horkým bojištěm dneška je naopak vážná otázka, koho máme nazývat ženou. Samozřejmě i mužem, ale žena – jako v prostředí patriarchátu odvozené, druhé pohlaví – je pro názorné předvedení problému vhodnější. Všechno, co bude řečeno dál, platí každopádně i pro definici muže.

Jádro sporu vyhřezlo do veřejného prostoru v boji o právo transgender lidí na uznání svého preferovaného rodu. Vulgárně řečeno jde o právo sebedefinice pro holky s penisem (a kluky s vaginou).

Situaci mírně zkomplikoval fakt, že pohlaví i gender přestávají být binární. Pro spoustu lidí už nejde o mužsko-ženskou opozici, ale o paletu mnoha forem pohlavního bytí, které se dají průběžně měnit a kde mužství a ženství znamená nanejvýš extrémní póly pestré škály.

Tím více překvapuje zuřivost tlaku, aby transgender ženy společnost přijala bezpodmínečně jako ženy. Zasloužilé feministky jako J. K. Rowlingová či Germaine Greerová jsou za odmítnutí takového přijetí rituálně vyřazovány ze slušné společnosti. Proč je proboha spor o pojmenování „žena“ tolik ostrý?
S definicí ženy se dříve pojily genderové charakteristiky, dodnes přežívající například v katolických či esoterických kruzích.

Ženství popisované jako „přijímající“, „pasivní“, „intuitivní“, „emotivní“ či „pečující“ je ale pro dnešek už jen stereotypem. Čím dál rychleji mizí s tím, jak aktivní a cílevědomé ženy dobývají veřejný prostor.

Biologická definice „ženy“ má zdánlivě pevnější podklad, ale i ona končí. Na padrť ji rozbíjí transgenderová revoluce. To, že má někdo varlata a vousy, neznamená, že není ženou.

Co ale v takovém případě „být ženou“ vůbec znamená? Za co se vede ten nemilosrdný boj? Proč je tak důležité, aby společnost pojmenovala transgender ženy jako ženy? Co tím o nich říká?

„Žena“ už v prosazujícím se smyslu slova není určena účesem, oblečením ani životní rolí. Dávno není omezena genderovými charakteristikami, jako je „pasivita“ či „pečovatelskost“. Nově pak ani prvotními a druhotnými pohlavními znaky. Není definována vůbec ničím.

Slovo „žena“ tak přestalo cokoli reálného označovat. Stal se z něj prázdný zvuk, který nic neříká a nelze si pod ním nic představit. Je zbytečné.

Mám podezření, že právě proto se o něj vedou tak tvrdé boje. Právě proto je řež tak neúprosná a symbolická krev se v twitterových bitvách valí takovým proudem. Rveme se o nic, tak jako rytíři ve středověku při válkách o vyznání víry.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků