Článek
To, že se na něj budeme dívat v době zakládání odborů v jednom z největších amerických zaměstnaneckých kolosů Amazonu, podtrhuje, jak dokáže seriálová nabídka tu a tam nastolovat otázky, na které jsme zvyklí se neptat.
Seriál v angličtině nazvaný Severance byl v překladu opatřen titulem Odloučení. Trefnější by však bylo proces, kterým prochází část zaměstnanců tajemného podniku, pojmenovat „rozpojení“. Centrální metafora tohoto sci-fi či dramatu z alternativní reality je totiž postavená na doslovném pochopení a realizování myšlenky oddělení pracovního a soukromého života.
Zaměstnanci Lumon Industries, firmy ne nepodobné Amazonu nebo třeba Applu, který seriál zaplatil a uvádí na své televizní platformě, mají díky čipu zavedenému do mozku dvě vědomí – jedno se aktivuje při příchodu do práce, druhé při odchodu. Člověk tedy ve volném čase není zatěžován myšlenkami na práci, dokonce ani netuší, co vlastně v zaměstnání přesně dělá. Rozpojení mu způsobuje jen podivný neklid. Zato jeho pracovní identita trpí totalitou času stráveného v kanceláři, kde se ani nelze dozvědět, co je koncovým produktem nesmyslně působící pracovní činnosti.
Třídní rozdíly, hlupáčku. Táňa Zabloudilová nad minisérií Bílý lotos
„Brutalita pracoviště v seriálu Severance není žádné sci-fi. Ani síla zaměstnanců však není z krajiny alternativní reality,“ píše americký publicisticko-zpravodajský web Vox, který shrnuje události poslední doby svědčící o tom, jak traumatizující může být práce v dnešních USA. Zmiňuje například vlny výpovědí (za loňský listopad čtyři a půl milionu lidí) anebo neochotu lidí se po pandemii vracet do kanceláří.
„Celé ekonomické sektory jsou založené na levné práci. 44 procent amerických pracovníků, tedy 53 milionů lidí, pracuje za nízké mzdy a jejich práce je fyzicky i psychicky náročná. Lidé kombinující více úvazků zase žijí v prekérním postavení a bez zaměstnaneckých výhod. A rovněž na bílé límečky číhají pasti,“ popisuje Vox.
Hrdinové seriálu zažívají pocity podobné těm, které znají reální vykonavatelé „prací na hovno“, jak je nazval David Graeber. Jsou ale schopní se spojit díky vzájemné empatii.
Táňa Zabloudilová (1985) je publicistka.
Seriál, který napsal absolvent anglické literatury a televizní scenáristiky na základě vzpomínek na svou první kancelářskou pracovní zkušenost, je tak v jádru hlavně o solidaritě.
„Nakonec to nejlepší, co se dá o většině pracovních pozic v dnešních USA říct, je, že vás mohou přimět vnímat větší hodnotu ve vztazích s vašimi kolegy než v práci samotné. Proto je seriál Severance ‚příručkou‘ ke vzpouře a popisem postupné revoluce; jeho hrdiny jsou totiž lidé, kteří pečují o sebe navzájem,“ píše Vox.
V Česku, jehož ekonomika je na levné práci založena, by podobný seriál vypadal možná trochu jinak. Uzlové body by ale mohly zůstat stejné.
