Hlavní obsah
Foto: Marian Palla

Fejeton Mariana Pally: Zateplování ptačích budek

Jednou o tom možná budou babičky na dobrou noc vyprávět: „Bylo nebylo, stalo se to už tak dávno, že ani úložné servery podobnou dobu, milé děti, nepamatují.“

Foto: Marian Palla
Fejeton Mariana Pally: Zateplování ptačích budek

Historici by mohli tuhle událost zařadit na počátek digitálního starověku, kdy se lidé dokázali ještě k počítači posadit a myši opravdu uměly uhryznout kus sýra. Nenaříkám si, rád žiji v přítomnosti, i když se musím hýbat. Osobně jsem dokonce zažil situaci, jak vedle počítačové myši, asi o půl metru dál, ležela myš normální, i když mrtvá. Pravděpodobně se z posledních sil snažila zjistit, jak vypadá její jmenovkyně.

Přesto se těžko vyrovnávám s faktem, že si málokdo vzpomene na ten digitální starověk a jak silně ho ovlivnilo obyčejné zateplování. Začalo to nenápadně, dům od domu, ovšem potom se ozvali ochránci ptactva, že to není fér a že ptáci by si taky zasloužili lepší budky. Veřejnost se tomu smála, podobně jako kdysi oboustranným vařečkám, pomalu však začalo přibývat těch, kterým se opravdu zdálo, že ptákům je v zimě zbytečná zima a že by se s tím mělo něco dělat – neboť my lidé se musíme postarat o vše, co trpí. Máme to prostě v krvi a nic s tím nehne, ani daně. Abych uvedl normální příklad a nemusel chodit moc daleko, vzpomněl jsem si na svého psa: Nejsem si jistý, jakou hudbu miluje můj pes, nebo alespoň snáší, a jestli ho náhodou netrápím tou svou. Představuji si to tak, že až to zjistím, budeme oba poslouchat chvíli tu jeho a potom tu moji. Kdoví, třeba obdivuje zvuk Kabátu či couvajícího traktoru, ale přikláněl bych se spíše k tichému Mozartovi.

Abych se však vrátil k zateplování – jen co lidé ptákům budky a krmítka zateplili, ti následně opelichali a přestali odlétat do teplých krajin, protože se styděli za svou nahotu. Potom lidé začali zateplovat kotce králíků, prasečí chlívky a dopadlo to podobně – zvířata dostala vyrážky, zchoulostivěla a…

Ale ochránci zvířat si nedali pokoj. Prosadili dokonce zákon o vyhřívání rybníků, řek a moří kolem pevniny. Náklady všech států (mimo oblast subsaharské Afriky) se vyšplhaly do astronomických částek. Nejhůře to samozřejmě odnesly státy mající nějaké to mořské pobřeží a ryby, které…

Lidstvo se však těmto dobrodruhům postavilo. A to v okamžiku, kdy přišli s návrhem na vyhřívání všech nor v zemi, včetně krtinců a myších cestiček, pomocí solárních panelů.

Na náměstích se shromáždily statisíce lidí, kteří si již nemohli dovolit doma v zimě zatopit a pomocí transparentů jako například: Nechceme choulostivé krtky! nebo Přidejte nám aspoň na peřiny! upozorňovali na svou nepříjemnou situaci.

Došlo také na pogromy. Lidé uspořádali štvanici na krtky, myši a další obyvatele nor, včetně jezevců a jednoho afrického kmene, jenž žil sice v jeskyních, ale bohužel vchod do těchto obydlí připomínal noru. Po měsících pouličních bojů mezi promrzlými obyvateli a policií se několik přeživších hlodavců umístilo do vyhřívaných terárií v zoologických zahradách a lid se spořádaně rozešel.

Babičky to sice ve svých pohádkách interpretovaly jako Velké vítězství lidu, ovšem nikdo si už nevzpomněl, že to začalo obyčejným zateplováním ptačích budek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků