Hlavní obsah

Fejeton Mariana Pally: Zateplování ptačích budek

Právo, Marian Palla (www.marianpalla.cz), SALON

Jednou o tom možná budou babičky na dobrou noc vyprávět: „Bylo nebylo, stalo se to už tak dávno, že ani úložné servery podobnou dobu, milé děti, nepamatují.“

Foto: Marian Palla

Článek

Historici by mohli tuhle událost zařadit na počátek digitálního starověku, kdy se lidé dokázali ještě k počítači posadit a myši opravdu uměly uhryznout kus sýra. Nenaříkám si, rád žiji v přítomnosti, i když se musím hýbat. Osobně jsem dokonce zažil situaci, jak vedle počítačové myši, asi o půl metru dál, ležela myš normální, i když mrtvá. Pravděpodobně se z posledních sil snažila zjistit, jak vypadá její jmenovkyně.

Přesto se těžko vyrovnávám s faktem, že si málokdo vzpomene na ten digitální starověk a jak silně ho ovlivnilo obyčejné zateplování. Začalo to nenápadně, dům od domu, ovšem potom se ozvali ochránci ptactva, že to není fér a že ptáci by si taky zasloužili lepší budky. Veřejnost se tomu smála, podobně jako kdysi oboustranným vařečkám, pomalu však začalo přibývat těch, kterým se opravdu zdálo, že ptákům je v zimě zbytečná zima a že by se s tím mělo něco dělat – neboť my lidé se musíme postarat o vše, co trpí. Máme to prostě v krvi a nic s tím nehne, ani daně. Abych uvedl normální příklad a nemusel chodit moc daleko, vzpomněl jsem si na svého psa: Nejsem si jistý, jakou hudbu miluje můj pes, nebo alespoň snáší, a jestli ho náhodou netrápím tou svou. Představuji si to tak, že až to zjistím, budeme oba poslouchat chvíli tu jeho a potom tu moji. Kdoví, třeba obdivuje zvuk Kabátu či couvajícího traktoru, ale přikláněl bych se spíše k tichému Mozartovi.

Abych se však vrátil k zateplování – jen co lidé ptákům budky a krmítka zateplili, ti následně opelichali a přestali odlétat do teplých krajin, protože se styděli za svou nahotu. Potom lidé začali zateplovat kotce králíků, prasečí chlívky a dopadlo to podobně – zvířata dostala vyrážky, zchoulostivěla a…

Ale ochránci zvířat si nedali pokoj. Prosadili dokonce zákon o vyhřívání rybníků, řek a moří kolem pevniny. Náklady všech států (mimo oblast subsaharské Afriky) se vyšplhaly do astronomických částek. Nejhůře to samozřejmě odnesly státy mající nějaké to mořské pobřeží a ryby, které…

Lidstvo se však těmto dobrodruhům postavilo. A to v okamžiku, kdy přišli s návrhem na vyhřívání všech nor v zemi, včetně krtinců a myších cestiček, pomocí solárních panelů.

Na náměstích se shromáždily statisíce lidí, kteří si již nemohli dovolit doma v zimě zatopit a pomocí transparentů jako například: Nechceme choulostivé krtky! nebo Přidejte nám aspoň na peřiny! upozorňovali na svou nepříjemnou situaci.

Došlo také na pogromy. Lidé uspořádali štvanici na krtky, myši a další obyvatele nor, včetně jezevců a jednoho afrického kmene, jenž žil sice v jeskyních, ale bohužel vchod do těchto obydlí připomínal noru. Po měsících pouličních bojů mezi promrzlými obyvateli a policií se několik přeživších hlodavců umístilo do vyhřívaných terárií v zoologických zahradách a lid se spořádaně rozešel.

Babičky to sice ve svých pohádkách interpretovaly jako Velké vítězství lidu, ovšem nikdo si už nevzpomněl, že to začalo obyčejným zateplováním ptačích budek.

Reklama

Související témata:

Související články

Fejeton Mariana Pally: V houpací síti

Napřed jsem si ubalil, abych si posléze i zapálil, neboť jsem netušil, co bych bez tabáku v takové houpací síti vlastně dělal. Tento děravý nábytek, částečně...

Výběr článků

Načítám