Hlavní obsah
Hrobka kněze Kairese, Abúsír, Egypt Foto: archív ČEgÚ FF UK

Blízká setkání egyptského druhu. Jan Rovenský nad knihou o objevech českých egyptologů

Staroegyptské výplatní pásky, encyklopedie hadů, pohřeb myši, tančící krávy. Dohromady 140 nejzajímavějších zářezů českých egyptologů – od těch světových přes ty všední až po vyslovené kuriozity – mapuje kniha Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie (FF UK 2018).

Hrobka kněze Kairese, Abúsír, Egypt Foto: archív ČEgÚ FF UK
Blízká setkání egyptského druhu. Jan Rovenský nad knihou o objevech českých egyptologů

Sborník sestavený ředitelem Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou a jeho týmem veřejnosti stravitelným způsobem představuje úspěchy, kterých za téměř šedesát let vykopávek v Egyptě a Súdánu dosáhli naši vědci.

Zhruba dvě třetiny knihy, která zároveň upomíná na sté výročí zahájení výuky egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, se tak logicky věnují pyramidovému poli v Abúsíru, které je od šedesátých let minulého století nerozlučně spjato s československými a později českými archeology. Publikace však mapuje také objevy z jižní Sakkáry, oázy el-Héz ležící hluboko v Západní poušti či ze starověké Núbie.

Každému ze 140 objevů je věnována dvoustrana s barevnými fotografiemi nejen samotného nálezu, ale i výkopových prací či okolní krajiny. Záznam doplňuje krátký text, který se nesnaží být vyčerpávajícím vědeckým pojednáním, ale spíše způsobem, jak srozumitelně přiblížit dějiny, kulturu, náboženství i každodenní život starověkých Egypťanů dnešnímu čtenáři.

Ten, kdo by čekal výhradně velkolepé poklady podobné zlaté pohřební masce krále Tutanchamona, bude zklamán, protože většina objevů patří k těm, které by člověk v muzejní výstavce přešel bez většího povšimnutí – sochy, keramické nádoby, úřední záznamy, kusy látky, nástroje, amulety nebo nápisy. V knize samozřejmě nechybějí ani nálezy světového významu, které plnily stránky novin, jako například objev narůžovělé sochy krále Raneferefa z osmdesátých let, ale i novější nález dřevěného člunu z doby třetí dynastie či vůbec výkopové práce v hrobce kněze Kairese, o jejichž výsledcích psala média na podzim 2018. Ale jsou to právě ty zdánlivě neatraktivní objevy, které jsou na publikaci vlastně to nejzajímavější.

Již ve starém Egyptě se totiž dělaly například detailní záznamy, z čeho byly vyrobeny kultovní sochy, včetně popisu, z jakého materiálu byly oči či jaká k dané soše patřila výbava, ať už to byl náhrdelník, nebo žezlo. Z papyrového archivu v Raneferefově chrámu pochází dekret, jímž král povýšil své dva hodnostáře, nebo účetní záznamy o výplatách. Dnešní pamětní desky či tabule upozorňující na kofinancování projektů z fondů EU zase s trochou nadsázky připomene historický skalní nápis písaře Renikera z dob Střední říše v Núbii, která Egypťany od nepaměti lákala kvůli nerostnému bohatství, zejména zlatu.

Pohled na Kairesovu hrobku z Neferirkareovy pyramidy, Abúsír, Egypt

Foto: archív ČEgÚ FF UK

Neobyčejnou zručnost egyptských řemeslníků dokazují zdobená rakev neznámé krásky z Třetího přechodného období či socha písaře Nefera, který si na svitek rozložený na klíně přesně napsal, jaké obětiny by chtěl, aby mu jeho rodina přinášela po smrti. Jak to ale bývá, ne všichni řemeslníci jsou zruční a svědomití, což platí nejen dnes, ale i za vlády faraonů – dokazuje to řada korektur v Padihorově hrobce, na které je vidět, že dělníci svou práci vyloženě odflákli.

Z hrobky jinak nepříliš významného kněze Iufay z Pozdní doby je zase patrné, jak se Egypťané báli smrti. Iufaův strach, že by nemusel skončit mezi blaženými mrtvými, lze odvodit z množství zobrazených ochranných božstev (jako právě podivuhodných „tančících krav“), amuletů a zaříkadel.

A konečně: stejně jako muži dnes ani staří Egypťané nedokázali odolat půvabu žen, jak vidno ze zřejmě nejstarší milostné písně na světě pocházející z kaple soudce a kněze Intiho a začínající slovy: „Miluji tě, jsa podmaněn tvou krásou.“

Nejzajímavější na knize Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie je tedy zjištění, že se, když si odmyslíme všechny moderní technologie, od Egypťanů žijících před více než čtyřmi tisíci lety tolik nelišíme. Stejně jako my se bavili, hodovali, pracovali, milovali, ale také chybovali, trápili se, báli se smrti a snažili se tím či oním způsobem neupadnout v zapomnění. A díky práci českých vědců se některým Egypťanů nesmrtelnosti podařilo dosáhnout.

Miroslav Bárta a kol.
Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie

FF UK

Miroslav Bárta a kol.: Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie

Foto: archív FF UK

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků