Hlavní obsah

Apolena Rychlíková: Péče je práce!

Právo, Apolena Rychlíková, SALON

„Na tom, že jsi samoživitelka, je nejhorší ten paradox samoty. Jsi na všechno sama, ale přesto nemůžeš být sama ani chvíli,“ říká mi s hořkostí v hlase známá, která se už několik let stará o svého syna bez cizí pomoci. Být samoživitelkou v Česku znamená žít v neustálém strachu: jestli si najdu práci, jestli zaplatím nájem, jestli budu mít peníze na obědy, školku, léky v období nemoci, jestli to všechno zvládnu, jestli se nezblázním…

Foto: Jan Handrejch, Právo

Apolena Rychlíková

Článek

Jak je možné, že mezi námi stále žijí takto ohrožení lidé? Protože péče o děti, potažmo staré a nemocné, je společností vnímána jen jako dobrovolný vedlejšák. Výsledky takového přístupu jsou alarmující: pokud se pečující člověk ocitne sám, okamžitě se ocitá na hranici chudoby. Připočtěme pořád neexistující zálohované výživné, to, že alimenty vůbec neplatí padesát procent těch, kteří by měli, a dalších třicet procent platí nepravidelně – a z idealizované starosti o děti se stává noční můra a nefalšovaný každodenní boj o přežití, týkající se bezmála dvou set tisíc samoživitelek a samoživitelů.

Jen náhodou není rodičovský příspěvek mé známé 3800 korun za měsíc, což je minimální částka, kterou je „oceněna“ rodičovská dovolená. Příjemci této radikální verze rodičovské dávky, která pečující odsuzuje buď k totální závislosti na příjmu partnera, k vykonávání jiné práce během starání se o malé dítě, nebo k pobírání všech možných dalších sociálních dávek typu přídavku na bydlení, jsou nejčastěji nízkopříjmové skupiny obyvatel. Nezaměstnaní, mladí rodiče, prekarizované páry, ale i studenti vysokých škol. Právě tyto skupiny, které ještě do systému takzvaně „nic neodvedly“, zároveň nemají nárok na mateřskou dovolenou, která té rodičovské běžně předchází, navíc si ani nemůžou zvolit, kolik času na rodičovské stráví.

I úplně nejpřívětivější varianta rodičovského příspěvku pak jen lehce přesahuje minimální mzdu – maximálně lze čerpat jedenáct a půl tisíce po dobu zhruba roku a půl.

Jsou tohle peníze, z nichž může vyžít rodič s dítětem, pokud skončí sám, onemocní mu partner, přijde o práci, kterou stejně dělá po nocích, nebo se mu skokově zdraží nájemné?

Péče je práce. Je to práce důležitá, prospěšná, hodnotná a náročná. Práce, které se člověk musí učit, která vyžaduje klid a soustředění. Jenže jak chcete být klidní a soustředění, když máte strach, jestli zvládnete zaplatit složenky?

Zaveďme nepodmíněnou mateřskou a zvyšme rodičovský příspěvek. Dejme všem pečujícím a spolu s tím i jejich dětem možnost slušně žít, i když nemají nic našetřeno, i když předtím nepracovali, i když studují nebo se doteď živili na brigádách za barem či na stavbách. Nic z toho z nich totiž potenciálně horší rodiče nedělá.

Reklama

Související články

Apolena Rychlíková: Ať žije MDŽ!

„Ženy jsou diskriminovány, i pokud jde o pracovní zařazení a o mzdu. Porůznu publikované údaje z první poloviny sedmdesátých let prokazují, že ženy vydělávají...

Výběr článků

Načítám