1) Důležité je obsadit Show Jana Krause. Prostého diváka rozněžní už fakt, že se to ještě vysílá. Kraus, proslulý tím, jak mu nikdy nešlo o vlastní kšefty a nikdy nenadržoval kamarádům, může uvést oblíbené expolitiky, jako je Jan Ruml. Ti vyzvou k odvolání prezidenta parlamentem a k dalším konstruktivním řešením. Marthu Issovou a Jiřího Mádla zase ráda uvidí bába, již v roce 2010 přemluvili, aby volila pravici, čímž zlepšili její sociální jistoty. Třešinkou na dortu bude účast krasobruslaře Vernera, jehož boji proti poklonkování komunistické Číně uvěří každý, kdo ho viděl tančit na narozeninách Kim Čong-ila.

Víckrát by mělo zaznít připomenutí, že místo Zemana, což je nižší šlechta, jsme mohli mít na Hradě knížete. Tenhle národ vždycky dal na šlechtické tituly a vtip zeman–kníže ještě neslyšel, takže se v předklonu rád pobaví.

2) Dobrý nápad je zahájit „týdny občanského neklidu“. Vyhlásit by je měli herci, protože hercům lidé věří. Pamatují si, jak za nimi v roce 2001 stáli při demonstracích za televizní krize, když šlo hercům o chleba. Když šlo o chleba lidu při odborářských demonstracích roku 2012, tak se tam herci sice neukázali, ale lid chápe, že zrovna museli natáčet Ordinaci.

Štefan Švec

Štefan Švec

FOTO: Milan Malíček, Právo

3) Zásadně důležité je, aby mezi prvními signatáři a členy petičního výboru na obranu demokracie byli jen zpěváci, herci, producenti atd. Hlavně žádní dělníci, malí živnostníci nebo zemědělci. Také na demonstracích by měli promluvit jen politici, intelektuálové a rektoři. Nikdo nechce opakovat listopad 1989 s jeho kováky z ČKD.

I na jinak klidnou a rozumnou demonstraci je pak třeba přinést cedule s nápisy o Pi-tchusovi a hradní pakáži, jakož i exkrement s prezidentovou hlavou, aby zemanovci viděli, že na sprostotu nemají monopol.

Pokud se vše výše uvedené podaří zopakovat, mohou být příští prezidentské volby, dnes ohledně Zemana zdánlivě jasné, nakonec ještě napínavé.