Sociální sítě jsou podobně užitečná instituce. Máte-li málo času, pořiďte si Facebook, Twitter, Instagram a následně dejme tomu Pinterest. Ani se nenadějete a zjistíte, že půl pracovního dne trávíte po uši ponořeni do úmorných debat o tématech, co vás derou, nebo do obhlížení desítek zajímavých věcí, o nichž jste neměli tušení. Svět má už takovou vlastnost, že zajímavého je v něm miliónkrát tolik, než jsme schopni pobrat.

Předpokládám, že komu se podaří od sociálních sítí odstřihnout, získá najednou nečekané množství času. Rád bych to tvrdil jistě, ale znám takového člověka jen jednoho a nemůžu se ho zeptat, protože už není na Facebooku. My ostatní, kterým švagr se švagrovou ještě pořád rajtují na vranících po kvartýru, v tom musíme hledat aspoň nějaké poučení.

Jednomu z těch důležitých říkám Pravidlo internetových debat. Stručně zní asi takhle: Nezáleží na tom, jaký kdo zastává názor, ale jakým způsobem se baví. Na většině diskusních partnerů poznáte už po prvních výměnách, jestli mají chuť hledat společnou řeč, nebo prostě musejí vyhrát za každou cenu. V takovém případě je nejrozumnější okamžitě z hádky utéct. A to přesto, že si ti druzí budou tím víc myslet, že vyhráli. Mysleli by si to stejně bez ohledu na fakta a marný boj zabere mnohem víc času.

Toto pravidlo, jež vám Facebook zprostředkuje nečekaně rychle, pak využijete i kdekoliv mimo něj. Doma, v práci i při hádce v zastupitelstvu Švagrokoňské Lhoty: Názory a argumenty ve skutečnosti nejsou důležité. Důležité je, kdo je chce k čemu použít.