Legenda vypráví o oděském vojákovi, který zhlédl v americké emigraci Ejzenštejnův Křižník Potěmkin, načež se šel udat policii. Od svého vzniku se film stal sociální silou, která stvořila novou podobu společenského vědomí. Filmaři přepisují historii do svých příběhů, naučili nás číst z obrazů. Nakonec když zažíváme nějaký působivý okamžik v soukromém životě, napadne nás, že je to jako z filmu. A naopak nám tak obtížně postižitelný a abstraktní problém, jako je pozadí vzniku ekonomické krize, přijde trochu jako Star Wars.

Současná kinematografie stačila nabídnout několik snímků, které převádějí kolaps kapitalismu do svých příběhů. Faktograficky vyčerpávající je dokument Inside Job, který publicisticky mapuje skrze rozhovory s americkými finančníky, novináři, politiky či akademiky úpadek zkorumpovaného finančního systému, odsouzeného bez regulací i dohledu k zániku.

Blíže k žánrovosti měl paradokument Cleveland Versus Wall Street švýcarského filmaře Jeana Stéphana Brona, který zaznamenal průběh fingovaného soudního procesu. Občanská iniciativa Joshe Cohena zažalovala dvacet jedna bank, jejichž kreditní systém vinila z kolapsu trhů s hypotékami, který postihl chudinské čtvrti v Clevelandu. Jelikož právníkům Wall Streetu se podařilo žalobu zablokovat, místní si zinscenovali náhradní líčení, jež by posloužilo alespoň jako občanská psychoterapie. V tradici amerických soudních dramat se odvíjí napínavý případ, jehož výsledek nemohl nikdo předvídat. Před tribunálem vystupují skuteční právníci, bankovní experti, oběti, dealeři s hypotékami i neoliberální ideologové, z jejichž odpovědí vyvstávají obrysy komplotu vzdělaných, bohatých finančníků a investorů. Jak dokazuje projednávání, s požehnáním vlády jim naletěli zejména nevzdělaní, chudí a přistěhovalci. Nedokázali prohlédnout bláhovost hypotékových programů, připomínající pyramidové hry, které nešlo prakticky splatit. Jenže strohá litera zákona nepostihuje podvodníky prodávající lákavé sny o lepším domově…

Ameriku jako globální casino líčí hraný film Casino Jack George Hickenloopera, který zároveň ilustruje zcizení amerických mýtů o svobodě, výjimečném jedinci či volném trhu. V podání Kevina Spaceyho sledujeme osudy pietního věřícího a člena konzervativního think tanku Jacka Abramoffa, inspirované postavou lobbisty, který to dotáhl až do vězení. Na jeho příkladu se vyjevuje schizofrenie amerického neoliberalismu, hlásajícího náboženství individualismu, v němž přitom všichni parazitují na státu. Abramoff obchoduje s vlivem a kontakty, neboť dovede politikům distribuovat úplatky a prosazovat rozhodnutí. Metaforou systému, jehož pravidla lze obejít, neboť v něm nikdo nemá zodpovědnost, jsou ony zaoceánské lodi. Lidé jimi jezdí hrát ruletu do mezinárodních vod, aby unikli americkým zákonům. Nakonec příběh člověka, který byl přesvědčen, že svým umem dovede všechny převézt, ztroskotal „románově“ na jedné žárlivé ženské.

Jelena Bonner za Brežněvova režimu prohlásila, že jedinou záchranou bylo vědomí, že dva gangsteři se nemohou nikdy spřátelit, ale pouze spolčit. Neboť se dříve či později jeden proti druhému postaví. Abramoffův příběh zobrazuje kapitalismus, který zkolaboval na tom, že jeho hráči ztratili pojem o realitě. Když jim něco prošlo jednou, podruhé, potřetí, začali se cítit neohroženě. Takový člověk podlehne snadno představě o sobě jako dávní vládci o své nesmrtelnosti. Možná je jejich bláhovost poslední nadějí, že se věci zase někdy změní.