Adam Haslett
Union Atlantic
Přeložila Martina Neradová.
Host

obálka Adam Haslett: Union Atlantic

FOTO: Archív nakladatelství Host

Očekávaným románovým debutem autora sbírky povídek Ty tu nejsi cizí, která se dostala do finále soutěže o Pulitzerovu cenu, je velice působivý portrét novodobých „zlatých časů“, první dekády dvacátého prvního století. Hlavním tématem románu Union Atlantic je spor mezi mladým dynamickým bankéřem Dougem žijícím ve světě velkých bankovních korporací a bývalou učitelkou Charlotte, romantickou ženou trpící duševní poruchou, z jejíchž úst zaznívá vášnivá kritika společnosti a obhajoba starých hodnot.
Doug si postaví honosný dům na pozemku, který Charlottin otec daroval městu Finden.
Charlotte se rozhodne, že ho odtamtud s pomocí soudu vystrnadí.

Feridun Zaimoglu
Lásky žár
Přeložila Michaela Škultéty.
Mladá fronta

obálka Feridun Zaimoglu: Lásky žár

FOTO: Archív nakladatelství Mladá fronta

Celoevropsky oceňovaný román německého spisovatele a výtvarníka tureckého původu, který pracuje s jazykem svých krajanů – Kanak Sprak, je milostným příběhem odehrávajícím se v dnešní Evropě jedenadvacátého století, v době chladné racionality. Vypravěč David téměř zemřel při autobusové nehodě v Turecku. Před smrtí ho zachrání andělsky půvabná dívka, která vzápětí mizí v autě s německou poznávací značkou. Okouzlený David se vydává hledat ženu svého života a pátrání jej zavede do Nienburgu an der Weser, ale také do naší Prahy a Vídně. Cestou je milován a odmítán, napadán i nenáviděn, osvícen i zklamán.

Anne B. Ragde
Topoly berlínské
Přeložila Kateřina Krištůfková.
Kniha Zlín

obálka Anne B. Ragde: Topoly berlínské

FOTO: Archív nakladatelství Kniha Zlín

V roce 2004 publikovala norská spisovatelka píšící převážně pro děti tento velmi pochvalně přijatý román, první díl trilogie o rodině Neshovů. Získala za něj mimo jiné Riksmålsprisen, cenu udělovanou za zdařilé používání jazyka riksmål, jež je konzervativní variantou norštiny. Čtenář se tu seznamuje se třemi bratry, kteří se těsně před Vánoci setkávají u smrtelného lože matky stižené mrtvicí. Mnozí z rodiny se vidí po dlouhých letech, někteří dokonce prvně. Když matka nakonec zemře, situace se nezjednoduší, ale radikálně zkomplikuje. I další dva díly trilogie byly oceněny jak kritikou, tak čtenáři a autorka se těší velkému zájmu také mimo Norsko – její knihy byly už přeloženy do 20 jazyků.

Michal Bauer
Souvislosti labyrintu

Akropolis

obálka Michal Bauer: Souvislosti labyrintu

FOTO: Archív nakladatelství Akropolis

Kodifikace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století
Se zbytečně zaumným názvem vyšla literárněhistorická práce, na kterou jsme dosud marně čekali, protože se ji nikdo neodvážil napsat. Před 60 lety, na plenární schůzi Svazu československých spisovatelů v Praze (22. 1. 1950), vystoupili s referáty především Ladislav Štoll a Jiří Taufer. Štollovo vystoupení pak bylo edičně přetaveno do brožury Třicet let bojů za českou socialistickou poesii. Vznikl tak text, podle kterého se měla „vyrábět“ poezie socialistického realismu, příručka, učebnice či tabulka norem pro učitele, studenty, politické pracovníky, ale taky pro básníky (učiněné Kladivo na poezii). Bauer však s hledáním počátků přípravy tohoto ideologického kopyta začíná již v kulturně-politických diskusích 30. let v ČSR, v politických procesech v SSSR atd. Kniha je doplněna množstvím fotografií a archivních dokumentů.

Petr Stančík (ed.)
Orgie obraznosti
Krasoumná jednota

obálka Petr Stančík (ed.): Orgie obraznosti

FOTO: Archív nakladatelství Krasoumná jednota

Ke třetímu výročí smrti Odilla Stradického ze Strdic uspořádal jeho dvojenec Petr Stančík sborník Orgie obraznosti. Jak známo i ze Salonu, zemřel Stradický v den a v místě, které si sám předpověděl, čili 26. 12. 2006 v Sezimově Ústí. Na jeho počest přispěli svými verši přátelé Dimitrij Dudík, Norbert Holub, Milan Hrabal, Jaroslav Chobot, Théodore Pchery, Martin Reiner a Bogdan Trojak. Především ale sborník obsahuje několik pozoruhodných próz, nalezených Stančíkem ve Stradického pozůstalosti.