Článek
Šikovný, avšak málomluvný titulní hrdina navrhuje jen tak pro sebe designové židle. A v kempu, který se schovává uprostřed lesů, dělá údržbáře. Má svou práci rád, ale taky má rád, když je všechno hezky v pořádku. A to teď není. Kemp je bez majitele v chaosu, někteří nazí turisté by se ho rádi zmocnili a Patrick pořád nemůže najít to své milované kladivo.
„V létě roku 1985 jsem byl se svými rodiči v nudistickém kempu v Pyrenejích. Na ten výlet nikdy nezapomenu. Nešlo ani tak o nahotu samotnou, spíš o podivné existence, na něž jsem tam narazil. Například nevidomá žena, která kemp vedla, vůbec o nahotě ostatních nevěděla. A mí rodiče se tam skamarádili s lidmi, z nichž se vyklubali členové ETA, baskické separatistické organizace,“ vzpomíná na dávnou inspiraci belgický režisér Tim Mielants.
Ten se rozhodl neušetřit nahoty (těla jsou často zabírána jaksi zespodu) či podivných postaviček ani diváky svého filmu. A nad tím vším ční sám Patrick.
Hrdinové mimo krysí závody
„Jako student jsem měl pocit, že jediná cesta, jak být šťastný, je vybudovat si úspěšnou kariéru a stát se někým důležitým,“ pokračuje Mielants. „Ale pak jsem poznal našeho školníka, který stál zcela mimo tyhle krysí závody. Byl jsem jím naprosto fascinovaný. Byl pro mě hrdinou, který našel štěstí sám v sobě. A od té doby na takové lidi narážím pravidelně: na trávníkáře na fotbalovém stadionu, jehož hlavní ambicí je ráno překreslit čáry na hřišti, nebo na svého souseda, který nezištně a zadarmo pomáhá celé ulici, a ještě se u toho hodně nasměje.“
Titulní hrdina Mielantsova filmu je na tom podobně. Patrick je v zásadě v pohodě s tím, jaký je, nepotřebuje něco víc. Necítí na sobě žádný vnější tlak, nemusí na nikoho dělat dojem, nestojí o to se belhat po společenských schůdcích nahoru. A jen svou existencí tak vlastně nasvěcuje životy nás ostatních, kteří se takhle odpojit nedokážeme.
Režisér Tim Mielants
„Patrick v sobě má určitou vážnost, ale bez uzemnění, má svůj humor, ale nepoužívá ironii ani cynismus. I tím jsem se chtěl přiblížit lidské autenticitě, tomu, co to vlastně znamená, být sám sebou,“ dodává Mielants.
Patrickovi nakonec hledání ztraceného kladiva zvedne přes různé úsměvné peripetie (třeba rvačku v obytném voze) sebevědomí a ve finále i změní život. Jestli chcete zkusit, zda tenhle film změní život vám a zda po jeho zhlédnutí nezatoužíte svléknout aspoň tričko, vyrazte na premiéru do Varů. Do boje o Křišťálový glóbus vstoupí snímek Patrick v pondělí 1. července ve velkém sále hotelu Thermal.
