Hlavní obsah

Kostýmní výtvarnice Tereza Kučerová: Bourák je pestrý film po všech stránkách

Akademická malířka, kostýmní výtvarnice, autorka animovaných filmů a také příležitostná herečka, členka divadla Sklep. To všechno je Tereza Kučerová, která „oblékla“ nový film režiséra Ondřeje Trojana Bourák. Jeho premiéra se odehraje 11. června.

Kostýmní výtvarnice Tereza Kučerová: Bourák je pestrý film po všech stránkách

Nedá se říct, jestli kostýmy v tomto filmu vycházejí z období padesátých, šedesátých, sedmdesátých až osmdesátých let, nebo ze současnosti. Je to hodně pestré, a i proto může mít divák pocit, že kostýmní výtvarnice měla jednoduchou práci. To je ovšem omyl.

„Nebylo to jednoduché, protože u Bouráka se hlavně jednalo o film, který je stylizovaný. Odehrává se na vymyšleném místě Šlukdorfu, v němž žijí svůj život naprosto různorodé postavy. A v případě takového snímku je nutné najít klíč k celkové koncepci, na které by se měly podílet všechny umělecké složky filmu. Jedná se o jistou nadsázku, jen je otázka, do jaké míry tu nadsázku nadsadit. Pohybujete se totiž na dost tenkém ledě,“ říká Tereza Kučerová.

Destrukce kostýmů byla zajímavá

Dodává, že jí režisér Bouráka Ondřej Trojan hned zkraje řekl, že se bude věnovat kostýmním přípravám, protože už pak nechce řešit kostýmy na place. „A to také udělal. Stejně tak kameraman Tomáš Sysel. Dobře se mi také spolupracovalo s uměleckou maskérkou Janou Bílkovou a architektem Tomášem Svobodou,“ vysvětlila.

I když je vše připraveno dopředu, stává se, že nastane chvíle, kdy se kostýmy musí řešit za pochodu, kdy je třeba improvizovat. To by ale podle kostýmní výtvarnice v případě Bouráka nešlo, protože některé kostýmy se šily a následně patinovaly a musely být už dopředu dobře připravené.

„Navíc je ve filmu dost situací, kdy dochází k různé destrukci kostýmů, k polévání, špinění a podobně. A to je potom potřeba mít stejný kostým minimálně třikrát,“ uvedla.

Tereza Kučerová

Foto: Milan Malíček, Právo

Pro Kučerovou to byla podle jejích slov zajímavá součást práce, hlavně různé patinování a barvení. „Velký dík patří všem mým spolupracovnicím kostymérkám, které se na tom všem trpělivě podílely. I když vlastně určitou průpravu takové práce s kostýmem už mám třeba z dob příprav představení Baletní jednotky Křeč na konci osmdesátých let. Všichni jsme svorně na dvorku v Braníku vyráběli kostýmy a pozadí, malovali kulisy a slepovali různé další rekvizity,“ přiblížila.

Vzpomíná, že jednou měli za úkol namalovat velké pozadí, na kterém měly být palmy na kubánské pláži Varadero. „Různě jsme to matlali a pořád to bylo takový utahaný. Pak přišel Šimon Caban, také se mu to zřejmě moc nepozdávalo, vzal kýbl s barvou, chrstl ji na to plátno, velkým smetákem z toho velkoryse vytvořil palmové listy a řekl: Takhle to dělejte, nesmíte se toho bát,“ vzpomněla s úsměvem.

„Divadlo a film jsou rozdílné disciplíny,“ připomíná Kučerová. „A film Bourák především vychází ze stylu rockabilly, ovšem přizpůsobeného stylizovanému městečku a sociální situaci tam žijících lidí. Ale zdaleka ne všechny postavy ve filmu ho nosí, protože jsou takzvaně civilní. Je to prostě pestrý film po všech stránkách.“

Co je to za film?

Kde všude hledali inspiraci a kostýmy například pro obyvatele městečka, kterých je hodně? „Samozřejmě jsme vybíraly také ve fundusu. Jednak jsme potřebovaly různé retro kousky oblečení, ale také proto, že ve filmu vystupují početné komparzy. Stalo se nám, že se nás při vypisování kostýmů zaměstnankyně ve fundusu ptaly: Prosím vás, co to vlastně bude za film?“ směje se Kučerová.

„Prostě jsme hledaly a snad lze říct, že ve výsledku došlo k takovému propojení stylů. Hledání kostýmu je pro mě kromě jiného i taková lehce psychologická práce. Jde o to, aby divák těm postavám věřil,“ vysvětluje.

U jejích prvopočátků filmové kostýmní výtvarnice stála její máma a slavná režisérka Věra Chytilová a další slavná filmařka a umělkyně Ester Krumbachová. Bylo to v roce 1982 ve filmu Faunovo velmi pozdní odpoledne.

„Byla jsem tenkrát na začátku prvního ročníku VŠUP, obor filmová a televizní grafika. Máma říkala, jestli pro Fauna nechci zkusit udělat kostýmy. Myslím, že Ester to tenkrát nechtěla dělat, protože ji mnohem víc zajímala výtvarná spolupráce.

Když se na to teď zpětně dívám, říkám si, že to byla vlastně ode mě docela drzost. Ale když jste mladý a nezkušený, kolikrát si troufnete na věci právě proto, že nevíte, co vás čeká,“ říká Kučerová.

„Ester mi tehdy řekla, že mě naučí, jak se dělá filmový kostýmní scénář. Takže jsem pro film vyrobila naprosto tlustý kostýmní scénář – bichli –, protože v něm byly na čtvrtkách podrobně nakreslené všechny postavy a jejich kostýmy,“ vzpomněla Kučerová. „Ester mě ale naučila i další věci. Hlavně uvažovat o celku a v souvislostech. Protože nic nefunguje samo o sobě a film je společná práce.“

Od té doby vytvořila kostýmy pro více než dvacet filmů. K tomu v řadě filmů hrála, maluje obrazy a kreslí, hraje v divadle Sklep.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků