Hlavní obsah
Shakin’ Stevens je na scéně od konce šedesátých let. Foto: archiv Live Nation

Zpěvák Shakin’ Stevens: Je důležité se hudebně proměňovat

Velšský zpěvák Shakin’ Stevens, vlastním jménem Michael Barratt, vystoupí poprvé v České republice. Již 23. února se představí v pražském Foru Karlín. Během koncertu dojde na řadu jeho hitů, které od roku 1968, kdy na hudební scénu vešel, nazpíval. Dojde i na některé coververze z jeho repertoáru i skladby z posledního alba Echoes of Our Time, které vyšlo v roce 2016.

Shakin’ Stevens je na scéně od konce šedesátých let. Foto: archiv Live Nation
Zpěvák Shakin’ Stevens: Je důležité se hudebně proměňovat

Bylo inspirováno umělcovým pátráním po historii vlastní rodiny a příběhy o válečném hrdinství, členech Armády spásy či o sporech v dolech na měď v Cornwallu. Na skladbách je patrný vliv blues, folku a rocku.

Vaše první album, jež jste v roce 1970 vydal s kapelou Shakin’ Stevens and the Sunsets, jste nazvali A Legend. To je docela sebevědomý start.

Z dnešního pohledu se mi to zdá trochu legrační i smělé a upřímně řečeno si nepamatuji, proč jsme se pro tento název rozhodli. Je to dávno. Prostě v tom asi byla mladická naivita. Byli jsme do všeho naprosto zapálení.

Nahrávali jsme v tehdy slavných studiích u Davea Edmundse. Později tam pracovalo mnoho slavných kapel, mimo jiné Queen. Pro nás to byla první zkušenost s prací ve studiu, byl to dobrý zážitek. Album vyšlo bez velké propagace, ale pro nás to byla důležitá věc.

O čem jste tehdy na začátku kariéry snil?

Odjakživa jsem chtěl zpívat. U nás doma zpívali všichni, a to jsem ze třinácti dětí. Byl to můj jediný sen, takže bylo jen otázkou času, kdy budu mít nějakou kapelu, začnu hrát v okolí a vydávat desky, které zpočátku nebudou mít žádný ohlas. Naštěstí jsem se pak prosadil v Evropě a podařilo se mi uspět v mezinárodním měřítku.

Největšímu úspěchu jste se těšil v osmdesátých letech. Na co z té doby nejraději vzpomínáte?

Byla to doba velké ekonomické krize a hudba lidem zlepšovala náladu. Zpíval jsem coververze i nové písně a lidem to jednoduše dělalo radost. Byl to krásný pocit, že někomu můžete zlepšit náladu. Starší generace oceňovala spíš covery, tedy obecně známé písničky v novém hávu.

V rozhovorech často mluvíte o tom, že si o vás lidé na počátku udělali jasný obrázek a vy jste pak strávil další dekády tím, abyste ho změnil. Máte pocit, že už se vám to podařilo?

Možná. Myslím si, že je důležité se proměňovat. Pro mě je rock’n’roll deštník, pod kterým se schovávají všechny možné hudební styly. Blues, swing a mnoho dalších. Mám tu pestrost rád, nechtěl jsem na hudební cestě hned na začátku ustrnout.

Před dvěma lety jste vydal album Echoes of Our Times, o němž tvrdíte, že to je nový začátek. Proč?

Ponořil jsem se do pátrání po historii své rodiny. Vydal jsem se po stopách předků a zjistil, že máme silnou hornickou tradici. Velká část rodiny pracovala v měděných dolech. Dohledal jsem i některé smutné příběhy.

Byla to silná inspirace pro nové písně, protože v době, o které jsou, panovaly nepředstavitelně tvrdé podmínky. Studium minulosti mé rodiny mi hodně otevřelo oči a album Echoes of Our Times pro mě znamená veliký posun. Má blízko k blues. A hlavně k mé rodině.

Jsem na ně opravdu pyšný, mám pocit, že jsem něco takového chtěl nahrát už dlouho. V budoucnu bych rád příběh naší rodiny sdílel nejen v hudební podobě, ale na tom ještě musím trochu zapracovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků