Hlavní obsah

Zpěvák Pavol Hammel: Je to nejspíš poslední turné

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Slovenský zpěvák a hudebník Pavol Hammel vyrazí se skupinou Prúdy na podzimní část The Best Of Tour 2018. Již 16. října se představí v Břeclavi, o den později v Brně, 22. října v Praze a 27. října v Olomouci. V sestavě kapely nahradil nedávno zesnulého Fedora Freša baskytarista Anton Jaro.

Foto: Barbora Hrdá

Pavol Hammel hodlá na hudební scéně setrvat co nejdéle.

Článek

Turné začalo několika koncerty už v létě. Jak reaguje publikum?

Pečlivě jsme se připravovali, protože tohle turné je připomenutím jak padesáti let od vydání našeho alba Zvoňte, zvonky, tak pětapadesáti let od založení skupiny Prúdy i malou oslavou mé letošní sedmdesátky, která přijde v prosinci. Zahájením celého projektu bylo natočení best of alba.

Mezitím ale bohužel nečekaně a náhle zemřel baskytarista Fedor Frešo a my ho museli nahradit Antonem Jarem. Hrál v minulosti ve skupině Fermáta a natáčel se mnou několik desek. První koncerty v Trnavě, Banské Štiavnici nebo na festivalu v Jimramově dopadly velmi dobře. Podzimní část je ale gros celého turné.

Úvodní koncerty odehrajete v České republice. Má to nějakou symboliku?

Cítíme se být československou kapelou, v době existence federace jsme tu běžně vystupovali. Nezapomenutelná pro nás také byla odezva po našem koncertě v prosinci 1967 na 1. československém beatovém festivalu v pražské Lucerně, od kterého loni uběhlo padesát let. Hráli jsme tam tehdy své původní skladby, což ještě nebylo tak docela obvyklé. Další kapely, které tam vystoupily, neměly svou vlastní tvorbu ještě tak vyspělou. Byli jsme velmi dobře přijati a to nám dodalo ještě více entuziasmu.

Loni v prosinci jste vystoupili na Československém beatovém festivalu v Lucerně, který byl připomínkou těch ze šedesátých let. Vybavila se vám tam nějaká vzpomínka na staré časy?

Stoprocentně. S některými muzikanty naší generace se vídáme docela často, například s Petrem Jandou. Byli tam ale i ti, s nimiž nepřicházíme tak často do styku, třeba Viktor Sodoma nebo Luboš Andršt. Bylo to příjemné a atmosféra akce připomínala tu ze šedesátých let. Když něco funguje i po padesáti letech, je to dobře.

V minulých měsících bohužel z tohoto světa odešli dva výrazní členové skupiny Prúdy, Marián Varga a Fedor Frešo. Jak na ně vzpomínáte?

Marián byl spoluzakladatel skupiny a vnesl do ní osobitou tvůrčí invenci. Byl nezaměnitelný a položil základy původní tvorby kapely. A Fedor byl její hnací motor. Po vydání alba Zvoňte, zvonky jsme se sice umělecky rozešli, ale myslím si, že to bylo ku prospěchu věci. Mně zůstaly Prúdy a Varga založil Collegium Musicum, a myslím si, že i to byla úžasná kapela.

Díky tomu, že jsme se s Mariánem Vargou nerozešli ve zlém, vraceli jsme se v dalších letech často ke vzájemné spolupráci, ze které obvykle vzniklo něco výjimečného. Namátkou vzpomenu Zelenou poštu, album z roku 1972, které je velmi ceněné, desky Na II. programe sna, Labutie piesne anebo muzikál Cyrano z predmestia z roku 1977, o který měla dokonce zájem západoněmecká produkce. Ztroskotalo to ale na tom, že jim tady nechtěli poskytnout vydavatelská práva na náš muzikál.

Foto: Barbora Hrdá

Pavol Hammel

V čem spočívala genialita vaší hudební generace?

Genialita je příliš silný výraz, přesnější je nadčasovost. Tušili jsme, možná i věděli, že tvoříme něco výjimečného. Nechtěli jsme skládat hity, chtěli jsme vždy vytvořit dobré album nebo dobrý projekt, což se nám dařilo.

Výjimečnost spočívala nejspíš v neotřelých postupech. Měli jsme sice naposlouchané zahraniční vzory, ale měli jsme i vlastní invenci. Potvrdilo se to už na albu Zvoňte, zvonky, kterým jsme se v tehdejším Československu od všech ostatních skupin odlišili.

Dokonce si myslím, že kdyby nebyla jazyková bariéra a kdybychom nežili na špatné straně železné opony, možná bychom dosáhli něčeho významnějšího třeba v rámci Evropy. Samozřejmě to jsou ale jen spekulace.

Uvažoval jste někdy v době před sametovou revolucí o emigraci?

Nikdy v životě. Byl jsem dostatečně rozumný na to, abych si uvědomil, že nechci na západě někde v hospodě umývat nádobí. Navíc jsem nebyl tak jazykově vybaven a chtěl jsem v klidu dělat muziku.

Je to poslední turné skupiny Prúdy?

Nechci nic předjímat, ale myslím si, že ano. Kromě Fera Grigláka, který je ale až ze druhé personální vlny v sestavě kapely, v Prúdech už nikdo kromě mě z původní sestavy není.

Vy pak ještě budete vystupovat?

Mám to v plánu. Pokud bude všechno fungovat, myslím tím zpětnou vazbu mezi publikem a mnou, chtěl bych dál s nějakou kapelou koncertovat.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám