Článek
Co přesně pro vás písnička Alone Together znamená?
Především hudební i osobní posun. Je trochu volnější, než byla většina písní na mé loňské desce Easy, nicméně zachovává její styl. Jsem to pořád já, je v ní můj aktuální rukopis. Pojednává o vnitřních světech nás všech, o samotě, kterou v podstatě všichni prožíváme a která nás vlastně spojuje. Vznikla koncem letošního ledna, v době před pandemií koronaviru. Potom jsme ji s producentem Luďkem Fialou dodělali a nahráli.
Ten pocit samoty, o kterém je, znáte z vlastní zkušenosti?
Autorem skladby je Luděk Fiala, já píseň částečně oblékl do aranží, které odrážejí mé aktuální hudební cítění. S obsahem se naprosto ztotožňuju. V opačném případě bych tu píseň nemohl ani nazpívat.
Pracuji s Luďkem už skoro deset let, navíc bydlíme ve stejné vesnici a potkáváme se skoro každý den. Ani nemusíme moc mluvit a zbytečně věci rozebírat, protože každý ví, co ten druhý cítí a na co zhruba myslí. Týká se to zvláště naší hudební spolupráce.
Ta písnička vychází z určité Luďkovy osobní zkušenosti, a přestože je svou myšlenkou dost melancholická, lidi ji pozitivně vnímají. Do vysílání ji samo nasadilo hned několik rádií, což mě velmi těší.
Přitom nelze říct, že by si rádia vybírala vaše písně pravidelně...
Těší mě, jak to je. Navíc pravidelnost vede k nudě a okoukanosti. Tím se já ani má hudba nechceme stát.
Víte, nikdy jsem nikomu nic naplatil. Ani rádiím za to, že mě hrála, ani pořadatelům festivalů a koncertů za to, že mě pozvali. A doba je bohužel taková, že si někteří menší interpreti o svůj čas na velkých akcích musí říkat jednoduše tím, že si jej zaplatí jako jakousi kampaň.
Já to tak nikdy neměl. Když mě už rádia hrála, bylo to kvůli tomu, že se jejich dramaturgům má píseň jednoduše líbila. Nemluví za mě peníze ani manažeři, mluví za mě má poctivá práce a jistá slušnost.
Omlouvám se za upřímnost. Nechci, aby to znělo jakkoli domýšlivě, ale jsem na to pyšný a jsem rád, že jsem nikdy nikoho k ničemu netlačil. Ve svých téměř čtyřiatřiceti letech už vím, že pokud je něco dobré, svou cestu si to najde.
MikAel se těší na nastávající koncerty.
Uběhlo patnáct let od chvíle, kdy jste na sebe upozornil ve druhé sérii soutěže Česko hledá SuperStar, v níž jste skončil na šestém místě. Jste spokojen s tím, jakou pozici na hudební scéně dnes máte?
Vše je, jak být má. Cítím každý svůj hudební i osobní posun, každý krok kupředu, který udělám. Tuším, že se mi za tu dobu nepodařilo ztratit jediný kousek soudnosti ani pokory.
Nedávno o mě točili reportáž pro TV Nova, která začíná mým vystoupením v SuperStar a poté pokračuje střihem na můj aktuální videoklip k singlu Alone Together. Mám pocit, že rozdíl byl obrovský a to mě jednoduše baví.
Baví mě obecně ten životní progres, baví mě každý můj cíl, který si určím a kterého se mi podaří dosáhnout. Motivuje mě to a žene dopředu. Jsem teď velice spokojený.
Jak dnes o hudbě přemýšlíte?
V mé tvorbě jsou zastoupeny dvě stránky, z nichž se žádné nehodlám vzdát. Jednu zastupuje jakási temnější, pro někoho možná severská poloha. Rád jezdím do Norska, rád jezdím do přírody, rád jsem sám. Současně se snažím o to, abych nezabředl do vod tradičního českého popu. I proto se nechávám inspirovat zahraniční tvorbou a mé texty jsou anglické.
Jak skladby na loňském albu Easy přijali fanoušci, kteří byli od vás do té doby zvyklí na české texty?
Málokdo ví, kdo je MikAel. Ti, kteří to věděli a znali mě už dříve, mi zůstali věrní a pozitivně vnímají můj vývoj. Ti, kteří to neměli spojené s mou minulostí, mě začali objevovat.
Rád tomu navíc dávám i trochu anonymity. Když jsem vydal první klip, nevystupoval jsem v něm. Baví mě, že za mě tentokrát mluví víc má hudba a tvorba, než můj obličej či minulost.
Mimochodem, můj nový klip k Alone Together by asi mohl aspirovat na zápis do Guinessovy knihy rekordů, protože ho jsme natočili na mobilní telefon bez nadsázky asi za tři minuty. Udělali jsem to třikrát a vybrali první verzi, protože nám připadla nejpřirozenější. Velký vliv na to měl i fakt, že byla karanténa.
MikAel zpívá v lovesongu Alone Together o osamělosti
Jak jste ji prožil?
Pokud jde o hudbu, tak jsem po letech zase vytáhl kytaru a začal cvičit. Předtím byla přirozenou součástí mé tvorby, mé poslední česky zpívané album Uvnitř z roku 2009 dokonce bylo velmi kytarové. Vlastně i teď v písni Alone Together je slyšet kytara víc než na předchozích singlech.
Zároveň jsem v posledních týdnech s kytarou natáčel různé písničky a dával je na Instagram. Skladby z alba Easy jsem tak zveřejnil v akustické podobě. To by ale asi napadlo většinu muzikantů, protože být tři měsíce v karanténě člověka dovede k tomu, že se ohlédne zpět a sem tam něco upraví či posune.
Také jsem hodně psal a skládal. Věnoval jsem se dětem, ženě i práci na zahradě, zastavil jsem se, uklidnil a vzpamatoval.
Chyběly vám koncerty?
Moc. Naplánovaná vystoupení se přesunula na příští rok nebo posunula na podzim. Měl jsem i jednu zajímavou nabídku z televize, ale i ta se přesunuje a čeká se, jak vše s aktuální nelehkou situací dopadne.
Zaznamenal jsem, že jste měl nějaký problém se svými sociálními sítěmi. Co se stalo?
Asi před čtyřmi týdny se mi nějací hackeři nabourali do účtů a Facebook i Instagram mi byl z bezpečnostních důvodů zablokován. A bohužel nadobro. I přes maximální zabezpečení se nabourali i na platební kartu a já asi po třech dnech zjistil, že jsem přišel i o více než šedesát tisíc korun. Řešil jsem to s bankou, policií i s právníky.
Nejde o život a vlastně se to může zdát jako malichernost, ale měl jsem na Facebooku i Instagramu spoustu tisíc fanoušků a přátel, se kterými jsem se za tu řadu let sblížil. Měl jsem tam i mnoho hezkých fotek a videí, důležité kontakty pro mou práci a podobně. O to všechno jsem přišel.
Musel jsem si založit nové účty a jedu vlastně od začátku. Ale jak se říká, vše zlé je pro něco dobré.