Hlavní obsah

Zpěvák Michal Hrůza: Nemám připravené žádné proslovy před písněmi

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zpěvák, skladatel, textař a muzikant Michal Hrůza vyrazil v pátek 1. března na Klubové turné. O den později se zastavil v S-klubu v Olomouci a před vystoupením poskytl Právu rozhovor. Je o radosti z koncertů, o Mostu, Ostravě, písni o Janu Palachovi i zpěvačce Nelly, která je na turné jeho hostem.

Foto: Universal Music

Michal Hrůza hraje na turné i skladby, které ještě naživo nepředstavil.

Článek

Na scéně jste už od poloviny devadesátých let. Nacházíte dnes v koncertech pořád to potřebné umělecké vzrušení?

Mám ho stále, protože každý koncert je trochu jiný. První vystoupení tohoto turné se odehrálo v klubu Kotelna v Litomyšli, druhé o nějakých sto kilometrů dál a na každém z nich byla jiná atmosféra. Diváci v různých městech jsou různě kulturně uzpůsobení a vnímaví. Vždycky se těším, ale všechno nabírá svůj tvar teprve ve chvíli, když stojím na pódiu a dostavují se u mě emoce, empatie a pocit z daného vystoupení a setkání s diváky.

Proto nemám připravené žádné proslovy před písněmi. Reaguju na momentální situaci, která nastane. Navíc se to násobí tím, že teď hrajeme v klasických rockových klubech a jsme kousíček od lidí.

V Litomyšli se stalo, že během koncertu na pódium nečekaně vstoupila jedna dáma a řekla mi, že už na mém vystoupení v minulosti byla. Měla tu potřebu a udělala to. Něco takového se na festivalu nebo ve velké hale nemůže stát, tam jsou od nás diváci příliš daleko.

Je pro vás nějaké místo v České republice výjimečné?

Jsem překvapený a nadšený z toho, že konečně někdo krásně zmapoval Most. Mám na mysli seriál Most!, pod kterým jsou podepsaní scenárista Petr Kolečko a režisér Jan Prušinovský. Někomu se nelíbil, jiným přišel naopak velmi vtipný. Já patřím k těm, kteří jsou jeho fanoušci. Je v něm krásná nadsázka.

Když přijedu hrát do Mostu, ať už je to na maturitní ples gymnazistů, nebo ke kostelu, který byl v minulosti posunovaný, přijde mi, že tamní fanoušci hudbě rozumějí. Vnímají v mých písničkách témata, která mě celoživotně zajímají, a cítím, že vědí, co chci říct.

Že se navenek chovají jinak než někdo, kdo bydlí třeba v Jablunkově u Třince, je naprosto v pořádku. Petr Kolečko to v seriálu Most! dokázal s nadsázkou krásně popsat.

Chci tím také říct, že jinak se hraje v Mostě, jinak v Plzni, jinak v Českých Budějovicích, jinak v Brně, jinak v Ostravě, jinak v Praze a jinak na jiných místech.

Když dojde k propojení s obecenstvem a koncert se vydaří, celá naše kapela se na konci ukloní, čímž děkuje nejenom za pozornost a odezvu, ale také za komunikaci, která během večera vznikla.

Na turné nebudete hrát v Ostravě, kde jste byl v roce 2014 těžce zraněn. Má to nějakou souvislost?

Vůbec ne. Na probíhajícím turné nehrajeme, kromě Olomouce a Prahy, v žádném velkém městě. Do nich se vrátíme až na podzim. Ostravu mám rád a vždycky jsem ji rád měl. Za to, že tam došlo k tomu nešťastnému incidentu, nemůže přece ona. A Ostraváci to vědí.

Kdykoli se tam objevím a zahraju, jsou skvělými diváky, kteří vědí, že nemám a nikdy jsem s Ostravou neměl problém. Ostatně natočil jsem tam tři alba. To první nikdy nevyšlo, další dvě byla s kapelou Ready Kirken, ve které jsem v minulosti zpíval.

Foto: Ondřej Pýcha

Michal Hrůza (uprostřed) s Kapelou Hrůzy. Karel Heřman druhý zprava.

Napsal jste už spoustu písniček. Jak vybíráte ty, které na vašich koncertech zaznějí?

Napsal jsem sto dvacet písní, což je poměrně vysoké číslo. Z nich jsme s kluky z mé Kapely Hrůzy vybrali deset, které na našich koncertech prostě zaznít musí, protože je lidé mají rádi. Zbylých deset jsme vybírali tak, že každý z nás napsal ty, které by chtěl hrát. V osmdesáti procentech jsme se shodli a o zbytku jsme začali diskutovat.

Nakonec jsme se shodli na tom, že na aktuálním turné zahrajeme i písně, které jsme nikdy předtím nehráli naživo. Jsou to Pravda o Spider-Mannovi, Labutí, což je původně duet s Katarínou Knechtovou, v němž se mnou na pódiu zpívá Nelly, která je hostem turné. Aby nezpívala slovensky, její text jsem přepsal do češtiny. A hrajeme i písničku J. P., která je o Janu Palachovi.

Proč i tu?

Je na mém albu Noc a Palachovo sebeupálení je pro mě symbolem tmy v našich novodobých dějinách. Hudbu k písni napsal náš klávesista Karel Heřman, já napsal text. Zkouším si v něm představit, jak Palachovi muselo být, když po svém činu ležel v nemocničním pokoji a umíral. Je to má domněnka, představa.

Na prvních dvou koncertech turné jsem zaregistroval, že diváci tu písničku chápou tak, jak jsem si přál, aby ji pochopili.

Proč jste na turné pozval Nelly?

Před dvěma lety jsem byl osloven, abych napsal titulní písničku k filmu Špunti na vodě. Přijal jsem to i z toho důvodu, že jsem byl v období puberty vodák. Byť pocházím z Turnova, kde se jezdilo na Jizeře, vnímám popularitu řeky Sázavy, na které se příběh toho filmu odehrává.

Nelly v něm ztvárnila jednu z dětských rolí a tvůrci mě oslovili, jestli bych s ní píseň Sázava nenazpíval. Ve studiu se mě Nelly zeptala, jak dlouho budeme nahrávat. Řekl jsem jí, že to zkusíme a uvidíme. Nazpívala to jednou a já jí sdělil, že je to dobré. Bylo jí to divné, nevěřila, že to jde tak hladce, a tak jsem ji nechal její part nazpívat ještě jednou. Vícekrát jsme nemuseli, protože to bylo opravdu dobré.

Od té doby vím, že je nejenom dobrá herečka, ale také velmi dobrá zpěvačka. Po nějakém čase mě na ni upozornila má manažerka Martina Tůmová, která se rozhodla s ní pracovat. A odtud už byl kousek k tomu, abychom spolu vyrazili na turné.

V čem je podle vás největší síla Nelly?

Nádherně zpívá, čímž mám na mysli to řemeslo. Umí výborně nakládat s hlasem, takže si myslím, že když na sobě bude pracovat, má, podle mého názoru, šanci být skvělou zpěvačkou.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám