Článek
Když Vladimír Slavínský točil tenhle svůj asi nejlepší film, vlastně jakoby předpovídal budoucí podobu paní Kabátové - a neměl pravdu.
Tehdejší "babička" (ve skutečnosti devětadvacetiletá mladá dáma) chodila ve filmu o holi a žehrala nejen na nestárnoucího Jana Pivce, ale na všechno mladé, nové a moderní.
Dnešní devadesátiletá dáma točí filmy s mladými režiséry, zavzpomíná si ráda, ale s vědoucím úsměvem, že všechno jde dál, a že staré časy byly ve skutečnosti zlaté hlavně tím mládím.
Filmovým divákům se poprvé představila ve filmu Světlo jeho očí v roce 1936 a pak její hvězda stoupala rychle vzhůru: Lízin let do nebe i Lízino štěstí, Pantáta Bezoušek, Advokát chudých, To byl český muzikant, Provdám svou ženu - pamětníci jich znají každý podle svého gusta, ale určitě každý si vybaví Přednostu stanice s Vlastou Burianem a Fričovy Počestné paní pardubické.
V jejím zjevu bylo vždycky cosi aristokratického, co dceru pražského stavitele - památkáře předurčovalo k rolím milostslečen a milostpaní, a co se nejspíš spolupodílelo na tom, že zatímco před válkou točila až pět filmů ročně, po válce pro ni role dlouho nebyly. Až v roce 1969 si zahrála ve filmu Hvězda a v dalších desetiletích pak v Akci Bororo i Akci v Istanbulu, ve filmech Kulový blesk, Kaňka do pohádky, Jak básníkům chutná život, Zapomenuté světlo, Král Ubu, Díky za každé nové ráno, Babí léto.
Nejnověji ji uvidíme v připravovaném filmu Ondřeje Trojana Želary, který bude mít premiéru na podzim. Divadlo začala hrát už jako mimino, když ji do Malostranské besedy vzal její bratranec Josef Šváb Malostranský. Hrála na ochotnických a později profesionálních scénách, účinkovala i v kabaretu, z jejích posledních inscenací si připomeňme Nebezpečné známosti, které v roce 1997 režíroval v Divadle pod Palmovkou Jan Hřebejk.