Hlavní obsah

Zemřel spisovatel Robert Merle

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PAŘÍŽ

Ve věku 95 let zemřel v noci na neděli na selhání srdce ve svém domě v La Malmaison u Paříže francouzský romanopisec, dramatik a literární historik Robert Merle. Napsal protiváleční díla Víkend na Zuydcoote a Smrt je mým řemeslem, sci-fi Až delfín promluví a Malevil. Od poloviny sedmdesátých let se soustředil na historický cyklus Osudy Francie.

Foto: archiv resortu Dolní Morava

na sjezdovce

Článek

Roberta Merleho, který se narodil v roce 1908,  proslavil už jeho literární debut Víkend na Zuydcoote, za který v roce 1949 dostal prestižní Goncourtovu cenu. Zařadil se jím do proudu protiválečné literatury, která se nesnažila heroizovat boj proti fašismu, ale odhalovala kořeny války a soustředila  se na  psychologii postav. Autor v něm na základě vlastních zkušeností zachycoval boje o Dunkerque, kde v roce 1940 padl do zajetí a následující tři roky strávil v německých zajateckých táborech. Patnáct let po vydání knihu zfilmoval Henri Verneuil.

I další díla Roberta Merleho byla protiválečná, zabýval se v nich fanatismem, rasismem i ztrátou humanistických hodnot ve válce. Kniha Smrt je mým řemeslem byla sondou do mysli člověka, který se plně oddal Německu a likvidoval Židy. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ve svých dílech Až delfín promluví a Malevil uplatňoval prvky sci-fi, aniž by se však vytratil typický etický náboj a odsouzení militarismu. Známá je především dystopie Malevil z roku 1972 zachycující svět po jaderné válce, rozpad společnosti i snahy izolovaných skupin zachránit zbytky civilizace.

Satiričtí Muži pod ochranou byli obrazem totalitní společnosti, ovládané ženami poté, co muže postihla encefalitida 16, která způsobovala jejich sterilitu. Opět ukázal, kterak je moc přitažlivá a jak neradi se je vzdávají ti, kteří se k ní dostanou, aby ji neztratili, brání i návratu k normální situaci.

Historická freska

Od poloviny sedmdesátých let se soustředil Merle na historický cyklus Osudy Francie. První díl Dědictví otců vyšel v roce 1977, poslední třináctý Le glaive et les amours (Meč a lásky), mu loni vynesl cenu Jeana Giona. Láska k historii však byla patrná už v Malevilu a také v románu Ostrov.

Odbočku představovala Výlučná vlastnost člověka, filozoficky laděné dílo o životě šimpanze v lidské rodině, o komunikaci mezi člověkem a zvířetem. Toto téma se objevilo už v knize Až delfín promluví.

Robert Merle je též autorem biografie kubánského revolucionáře a dnešního prezidenta Fidela Castra Útok na kasárna i divadelních her Flamingo, Sisyfos a smrt a Vláda žen.

Biografie

Robert Merle se narodil v roce 1908 v Tebesse v Alžíru jako syn francouzského důstojníka. Rodina se v roce 1918 přestěhovala do Francie. Merle vystudoval angličtinu a poté působil jako učitel na středních i vysokých školách. Po válce se ke své profesi vrátil, ale brzo se soustředil čistě na literaturu. Kromě spisovatelské činnosti přednášel Merle také na univerzitách ve Francii a Alžírsku. Merle byl otcem šesti dětí, které měl ze třech manželství.

Reklama

Výběr článků

Načítám