Článek
Pěveckou dráhu začal Kühn v dětském sboru svých rodičů, kteří byli zakladateli a sbormistry nejen Českého pěveckého (později Pražského filharmonického) sboru, ale i Kühnova dětského sboru. Již jako devítiletý se podílel na sólových partiích nahrávky hudebního doprovodu Václava Trojana k prvnímu českému celovečernímu loutkovému filmu Špalíček.
Sbormistrem se stal během studií
Ještě za studií na Akademii múzických umění se začal sám uplatňovat v roli sbormistra, a to s komorním ansámblem třiatřiceti dívek ve věku od 16 do 18 let, které již odrostly z otcova dětského sboru, ale stále měly zájem zpívat. Tak vznikl základ budoucího smíšeného tělesa, které se poprvé publiku představilo v roce 1958 samostatným koncertem v Městské knihovně v Praze.
Kühn průkopníkem
Rozsáhlý repertoár sboru sahá od renesanční tvorby až po světovou hudbu dvacátého století. Přední místo v dramaturgii tělesa zaujímá sborová literatura z období romantismu, v jejímž uvádění se Kühn stal průkopníkem. Repertoár kantátové a oratorní literatury budoval sbor zejména ve spolupráci s předními pražskými orchestry. Pavel Kühn se příležitostně objevoval i v oblasti jazzu a populární hudby. Umění Kühnova sboru rovněž vyprovokovalo vznik řady skladeb českých autorů. Příkladem je poslední ze čtveřice poličských kantát Bohuslava Martinů Mikeš z hor, kterou autor napsal v posledním roce života přímo pro syna svých dlouholetých přátel a jeho čerstvě zrozené těleso.