Článek
Resnais patřil mezi stěžejní tvůrce francouzské poválečné kinematografie. Začínal jako dokumentarista. Svůj první celovečerní film, Hirošima, má láska, natočil koncem 50. let v proudu nové vlny.
Ukázka z filmu Hirošima, má láska
Snímky Hirošima, má láska, Loni v Marienbadu, Muriel neboli v čase návratu, Můj strýček z Ameriky nebo Prozřetelnost patří mezi významná díla evropské filmové moderny.
Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence
BEZ KOMENTÁŘE: Alain Resnais na festivalu v Cannes v roce 2012Video: Reuters
| Vnesl revoluci do filmového vyprávění |
|---|
| O jeho filmech Loni v Marienbadu a Hirošima, má láska dodnes diskutují studenti filmových škol na celém světě. Alain Resnais patří mezi legendy světové kinematografie. Skutečnost a sen, minulost a současnost, to vše se v jeho filmech prostupuje a mísí v jedno veliké barevné představení. |
| Do francouzské kinematografie začátku 60. let 20. století vnesl režisér spolu s dalšími kolegy nový způsob filmového vyprávění. „Hodně mě ovlivnil André Breton, byl jsem okouzlený surrealisty, obrazy Reného Magritta... Většina toho, co se ve filmu děje, se odehraje v představách jednotlivých postav, v tom je zase vliv němého filmu," vysvětlil režisér. |
| "Nemusíte studovat film, stačí hodně chodit do kina," tvrdil Resnais, který před filmovým plátnem doslova vyrůstal. "Když jsem viděl první taneční číslo Freda Astaira a Ginger Rogersové, popadla mě ohromná chuť natáčet filmy. Toužil jsem vyvolat v lidech stejný pocit nadšeného rozjaření, který mě zaplavil při sledování jejich představení," prohlašoval Resnais. |
| Inspiraci a energii čerpal umělec podle svých slov z vědomí konce: "Lidé se liší od zvířat tím, že si uvědomují svou smrtelnost. Člověka pohání nevyhnutelnost konce a do přemítání o něm se vejdou naprosto všechny emoce, od absolutního štěstí po naprostou beznaděj." |