Článek
Už půl hodiny před začátkem obřadu čekaly ve frontě desítky lidí, kteří se chtěli podepsat do kondolenční knihy. Mezi nimi i byl i houslista Pavel Šporcl, pražský primátor Bohuslav Svoboda, herec Václav Postránecký nebo muzikolog Aleš Březina. Přítomna byla také Sukova manželka Marie.
Už půl hodiny před začátkem obřadu čekaly ve frontě desítky lidí, kteří se chtěli podepsat do kondolenční knihy. Mezi nimi i byl i houslista Pavel Šporcl, pražský primátor Bohuslav Svoboda, herec Václav Postránecký nebo muzikolog Aleš Březina. Přítomna byla také Sukova manželka Marie.
"Určitě se zúčastním i pátečního posledního rozloučení. Nepochybně budu na svých koncertech aspoň jednou větou nebo jednou částí uctívat památku Josefa Suka, protože jsem ho považoval za přítele. V srdci bude stále se mnou," řekl Šporcl.
Sukovi se přišel poklonit i houslista Pavel Šporcl.
Na pódiu s velkou Sukovou fotografií a množstvím věnců, například od České filharmonie, Českého rozhlasu, parlamentu, Sukova komorního orchestru či Sukových studentů, přednesl projev ministr kultury Jiří Besser. "Loučíme se s mistrem ve stejné síni, kde 6. listopadu 1954 vystoupil na svém prvním recitálu. Loučíme se v sále, který se vždy vybaví při vzpomínce na jeho jedinečné umění," uvedl Besser.
Na pódiu s velkou Sukovou fotografií a množstvím věnců, například od České filharmonie, Českého rozhlasu, parlamentu, Sukova komorního orchestru či Sukových studentů, přednesl projev ministr kultury Jiří Besser. "Loučíme se s mistrem ve stejné síni, kde 6. listopadu 1954 vystoupil na svém prvním recitálu. Loučíme se v sále, který se vždy vybaví při vzpomínce na jeho jedinečné umění," uvedl Besser.
O hudební doprovod veřejného rozloučení se postarali varhaník Aleš Bárta a Heroldovo kvarteto. Na úvod zaznělo Janáčkovo Adagio, následovala část Dvořákova Smyčcového kvartetu označovaného jako Americký. Pěvec Ivan Kusnjer přednesl skladbu Hospodin jest můj pastýř z Dvořákova cyklu Biblické písně.
Pravnuk Dvořáka
Pravnuk Antonína Dvořáka a vnuk skladatele Josefa Suka bude v pátek pochován v rodinné hrobce na vyšehradském hřbitově. Zádušní mše se uskuteční od 11:00 v kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. "Mši bude sloužit kardinál Miloslav Vlk a zúčastní se i prezident Václav Klaus," informoval ČTK dramaturg Pražského jara Antonín Matzner.
Ministr kultury Jiří Besser
Josef Suk se narodil 8. srpna 1929 v Praze. Už v dětských letech byl v houslové hře žákem Jaroslava Kociana, v letech 1946-51 studoval houslovou hru na pražské konzervatoři a v letech 1951-53 na AMU. Byl krátce primáriem Pražského kvarteta.
Josef Suk se narodil 8. srpna 1929 v Praze. Už v dětských letech byl v houslové hře žákem Jaroslava Kociana, v letech 1946-51 studoval houslovou hru na pražské konzervatoři a v letech 1951-53 na AMU. Byl krátce primáriem Pražského kvarteta.
Josef Suk se narodil 8. srpna 1929 v Praze. Už v dětských letech byl v houslové hře žákem Jaroslava Kociana, v letech 1946-51 studoval houslovou hru na pražské konzervatoři a v letech 1951-53 na AMU. Byl krátce primáriem Pražského kvarteta. Po absolutoriu působil v letech 1953-55 jako zástupce koncertního mistra činoherního orchestru Národního divadla, poté jako sólový a komorní hráč. V roce 1952 založil Sukovo trio, v letech 1961-90 byl sólistou České filharmonie. Od ledna 1992 do prosince 2000 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Sukova komorního orchestru.
Josef Suk se narodil 8. srpna 1929 v Praze. Už v dětských letech byl v houslové hře žákem Jaroslava Kociana, v letech 1946-51 studoval houslovou hru na pražské konzervatoři a v letech 1951-53 na AMU. Byl krátce primáriem Pražského kvarteta. Po absolutoriu působil v letech 1953-55 jako zástupce koncertního mistra činoherního orchestru Národního divadla, poté jako sólový a komorní hráč. V roce 1952 založil Sukovo trio, v letech 1961-90 byl sólistou České filharmonie. Od ledna 1992 do prosince 2000 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Sukova komorního orchestru.
Suk spolupracoval s řadou předních hudebních osobností a vystupoval po celém světě. Působil i jako pedagog. Během své dráhy natočil snímky pro domácí i zahraniční gramofonové firmy, které získaly řadu cen. V roce 1999 obdržel platinovou desku Supraphonu za 1,1 miliónu prodaných nosičů.