Hlavní obsah

V Hollywoodu konečně natočili dobrý film s názvem Juno

Zdá se, že Hollywood po deseti letech plození obhrouble prostoduchých variací na teenagerské Prci, prci, prcičky také dospěl. Alespoň tak lze usuzovat z nového filmu Jasona Reitmana Juno, jímž v pondělí zahájil letošní 48. zlínský filmový festival svůj program věnovaný mládeži.

V Hollywoodu konečně natočili dobrý film s názvem Juno

Film amerického potomka českého filmaře Ivana Reitmana, uváděný v české předpremiéře, se dost liší od běžných teenagerských komedií, které se zabývají sexem na maturitním večírku. Samozřejmě i tato komedie vychází ze známého tématu, ale zabývá se jím tu s větší, tu s menší kapkou rozčarování.

Šestnáctiletá Juno (vynikající kanadská herečka Ellen Pageová) se zamilovala do tichého spolužáka Paula, s nímž strávila jeden krátký večer, načež otěhotněla. Kdyby šlo o pouhé -nácté pokračování Prciček, asi by už hrdinka byla dávno vzdělaná v oboru sexuální výchovy a dala by si větší pozor.

Hlavní hrdinka má nelehký osud

V těžkotonážní artové záležitosti by šla druhý den na potrat (a možná i jako v Hříších pátera Amara zemřela). Jenže hollywoodská teenagerská komedie dospěla a Juno se rozhodne dítě porodit – a dát jej k adopci dospělým (a více zodpovědným) lidem, než je ona sama.

Tahle komedie střídá rekvizity i rétoriku: ty tam jsou jalové hlášky, batohy plné prezervativů či zneuctěný americký koláč, místo toho tu máme (pozitivní) těhotenský test a zátiší z plen.

Proměnou pochopitelně procházejí i ústřední hrdinové. Kdysi tak „mladí a neklidní“, dnes nejistě hledající pocit zodpovědnosti a životních jistot. Asi bude pro mnohé mladé diváky překvapením, že se tak film netočí kolem toho „jak a s kým“, ale koho vhodného najít pro své dítě. Reitman nepropadá touhám za každou cenu lacině bavit a opepřit vyprávění tělními tekutinami všeho druhu, a dokáže nahlížet na dívky tak, že nemusejí před objektivem chodit nahé.

Jde o pochopení života mladé generace

Film tak hledá cestu k pochopení mladých lidí, až to z pohledu diváka vypadá, že jej nenatočil žádný režisér – před kamerou se spontánně odvíjí život amerických středoškoláků.

Nenucenost, sklon k nenápadnému (někdy i svěže břitkému) vtipu a entuziasmem prosycený soundtrack (anti)folkové americké hudební scény čarovně podtrhuje radost ze sledování filmu Juno.

Zdá se, že Hollywood v lecčems dospěl. Dívky a chlapci si sice umějí života užít, ale jako by už také cítili, jak jej i žít.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků