Hlavní obsah
Vermeerova Dívka čtoucí dopis po nedávném restaurování Foto: Staatlichen Kunstsammlungen Dresden

V Drážďanech vystavují devět obrazů Vermeera

V roce 1996 se v Haagu uskutečnila dosud největší výstava obrazů slavného nizozemského malíře Jana (Johannese) Vermeera van Delft. Zastoupeno tam tehdy bylo dvaadvacet obrazů zapůjčených z Evropy a USA. Na současné výstavě o Vermeerovi a nizozemské žánrové malbě v Drážďanské galerii (Zwinger) je k vidění devět malířových vzácných originálů. Každý z nich je raritou, protože celkem se jich zachovalo jen sedmatřicet.

Vermeerova Dívka čtoucí dopis po nedávném restaurování Foto: Staatlichen Kunstsammlungen Dresden
V Drážďanech vystavují devět obrazů Vermeera

Malíř na nich pracoval pečlivě a zdlouhavě. Maloval téměř výlučně interiéry svého domu v malebném městě Delftu. Nejčastěji nevelkou místnost s oknem, stolem a několika židlemi. Mezi opakujícími se rekvizitami se na malém jevišti téměř nehlučně pohybovaly ženy, jeho nejčastější téma. Nejsou vždy krásné, ale působí poeticky, stejně jako samotné obrazy. Obvykle čtou či píšou dopisy nebo se věnují hudbě. Jejich jména neznáme, ale většina z nich určitě patřila k umělcově domácnosti.

Zlatým hřebem výstavy je nedávno restaurovaný obraz Dívka čtoucí dopis z majetku Drážďanské galerie. Mnozí budou šokováni. Za dívkou byla dosud prázdná zeď, jakési zhmotnění ticha a klidu v bouřlivé době evropského baroka. Jenže restaurátoři zjistili, že Vermeer tam kdysi namaloval velký obraz amorka s lukem, který asi připomínal, že dopis má milostný obsah. Tento obraz v obraze byl nyní odhalen a je pro milovníky malíře až nepříjemným estetickým překvapením.

Nicméně malba se tím mnohem více stala dílem baroka, které mělo zálibu v alegoriích a symbolech, i s využitím motivu obrazu v obraze. Ostatně podobného amorka najdeme i na dalších dvou Vermeerových obrazech, které byly do Drážďan zapůjčeny z New Yorku a Londýna.

V prosinci 1675 malíř ve věku třiačtyřiceti let zemřel. Předčasný odchod jeho manželka Catharina zdůvodňovala narušenou psychikou. Dluhy, hrozící chudobu i existenční starost o děti si prý bral natolik k srdci, že „se dostával do duševního rozpoložení, kdy vypadal, jako by propadl úplnému šílenství“, jak doslova Catharina napsala v jednom svém dopise.

V době malířovy smrti bylo v domácnosti jedenáct potomků, z toho osm dětí bylo ještě velmi malých.

Výstava naznačuje i důvod malířovy chudoby. Obrazů s podobným námětem, jako maloval Vermeer, bylo v Nizozemsku značné množství, což je v Drážďanech doloženo na příkladu desítek obrazů malířových současníků. Šlo doslova o nadprodukci. Obstát v této konkurenci bylo složité i pro génia.

A Vermeer maloval nesmírně pomalu, navíc se jistě musel cenově podbízet. V době své smrti dlužil v Delftu jen pekaři 617 guldenů a jakési kramářce dalších 500 guldenů. Dobrý obraz se tehdy prodával za 20 až 60 guldenů. Rembrandt za svou obrovskou Noční hlídku, zabírající plochu větší, než jakou dohromady mají všechny Vermeerovy malby, vyzískal 1300 guldenů.

Velmi atraktivní výstava je v Drážďanech otevřena do 2. ledna 2022. Předpokládá se, že v dohledné době to nebude jediné turistické lákadlo, protože šéfem pro zahraniční výstavy se v Drážďanské galerii stal Čech Jiří Fajt, který umí připravit fantastické výstavy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků