Hlavní obsah
Lucie Bergerová (Kateřina) a Ivan Dejmal (Petruccio) - krocení začíná. Foto: Jiří P. Kříž, Právo

V Českém Těšíně umí krotit zlé ženy

Láska je druh války, pravil kdysi Publius Ovidius Naso. V Těšínském divadle potvrdili básníkovu moudrost Zkrocením zlé ženy. Nejhranější Shakespearovu komedii na území crazy s prvky frašky, ale i komedie dell’arte vrátili principál a režisér Karol Suszka s moudrým dramaturgem a jedním ze svých předchůdců Ladislavem Slívou.

Lucie Bergerová (Kateřina) a Ivan Dejmal (Petruccio) - krocení začíná. Foto: Jiří P. Kříž, Právo
V Českém Těšíně umí krotit zlé ženy

Herci na jevišti nejsou ani chvíli v klidu. Pohyb, většinou v kruhu, je jednou z dominant mravoličné hry, ve které Kateřina, Katka, Kačka, Katuška nakonec poslouchá svého muže, ale má ho pěkně v hrsti. Neboť "žena počestná je muži poddána, ale zároveň mu vládne", pravil jiný Publius, prozměnu Syrus.

S bejčákem na ně

Vagabundské mužství, kterým je vybaven Kateřinin nápadník, veronský šlechtic Petruccio, demonstrují inscenátoři (Brno, Liberec, před časem i Hradec) často v nevypsané soutěži, kdo ho pitoměji vymódí na svatbu s Kateřinou. Posadí mu na hlavu nejrůznější kastroly, na ruce mu navlečou potrhané rukavice, bystu pokryji rezavými puklicemi, z nohavic div mu nečouhá moudí…

Lucie Bergerová (Kateřina) a Ivan Dejmal (Petruccio) - seznámení, při kterém jablko skončí na hlavě nápadníka.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Lucie Bergerová (Kateřina) a Ivan Dejmal (Petruccio) - vedou se na svatbu

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

V Těšíně všechno vyřešili barevnými látkami, do kterých oděli postavy hry. Pochvala pro Ukrajince Oleksandra Overchuka. Dokázal z nich vykouzlit zdobnou dámskou renesanci i směšné lampasy Biančiných nápadníků. Dost prostoru zůstalo i na Petrucciovo šupáctví. Celek působí měkce, rozverně i karikovaně. Vyniknout ale v tom teplém materiálu mohl víc i blankvers překladatele Jiřího Joska.

Dalším dobrým nápadem je bejčák v rukou Petruccia (Ivan Dejmal) i Kateřiny (Lucie Bergerová). Ke svým mužům s ním nakonec přižene neposlušné ženy. A asi nejlepší stylotvornou devizou je Vlastimil Ondruška, který s heligónem a všelijakými bubny a tlučidly obstarává ochotnický šraml. Krásně autentické.

Čížek jako slavík

Suszka se Slívou snad poprvé dali smysl i Mistrovu nepodarku, totiž prologu, v němž opilce a dráteníka Sly vtáhne herecká banda nejprve do snu a potom do hry. Přílepek, který většina režisérů raději vypouští – a dobře tak – konečně domysleli. Měli ovšem k ruce znamenitého Miloslava Čížka, který Slyho pospojoval s dalšími figurkami hry.

Lenka Waclawiecová (Principálka, ale i vdova) a Miloslav Čížek (opilec Christopher Sly).

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Petr Sutorý (Druhý herec). Miloslav Čížek (Sly) a Zdeněk Klusák (Devátý herec).

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Těšínská Zkrocenka je jedna z nejlepších, jaká se na českých jevištích v posledních letech objevila. Prostor zůstal i na poezii. Hra začíná a končí nostalgickou siluetou vozu kočovných herců a kejklířů, kteří měli divadlo rádi jako ti dnešní. V Těšíně a jeho okolí vyprodáno!

Celkové hodnocení: 80 %

 

Těšínské divadlo Český Těšín - William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy

Překlad Jiří Josek.

Úprava a dramaturgie Ladislav Slíva,

režie Karol Suszka,

scéna a kostýmy Oleksandr Overchuk,

hudba Vlastimil Ondruška.

Premiéra 28. ledna, psáno z reprízy 13. března 2012 na České scéně.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků