Článek
Nikoli náhodou citují autoři v replice jedné z postav anonymně jedovaté moudro kritického veleducha (v Česku se pod pokličkou nic neudrží - Jana Vedrala), který současnému divadlu vyčítá jeho častou inspiraci filmovými díly: z nedostatečnosti původní dramatické tvorby, která je už dvě století také v české kotlině v permanentní krizi.
V zajetí funebrální euforie
Mikulášek se filmem inspiroval nejednou. Nepokouší se ale pouze o neuskutečnitelné přenesení filmového obrazu na jeviště. Pro většinu jeho adaptací je film nejvolnějším inspiračním zdrojem, z něhož nebývale imaginativním způsobem dokáže vystavět vlastní výpověď pramenící v narůstající nadgenerační deziluzi a ústící do stále pesimističtějšího pohledu na recidivy a nenapravitelnost společenských omylů nepoučitelného lidského rodu.
V Nenápadném půvabu je třeba posoudit a srovnat ještě formální stránku výsledného tvaru filmového a dramatického díla. Buñuel se filmem vrátil k vlastním surrealistickým začátkům, ke spolupráci se Salvadorem Dalím – k Andaluskému psu, o němž se málo ví, že je polemikou s Buñuelovým souputníkem García Lorkou.
Mikuláškův Nenápadný půvab buržoazie je holdem Buñuelově odkazu. A poklonou jeho, a také Kunderovu nebo Formanovu scenáristovi (Nesnesitelná lehkost bytí, Valmont) - Jeanu-Claude Carrièrovi. Společné zůstalo východisko: hostina nebo spíš žranice, funebrální ironie, posmutněle groteskní surreálné obrazy, odlidštěnost vztahů ve společnosti, jež poztrácela hodnoty, ba i povědomí o nich.
Život je faux pas
Mikulášek poskládal tým, který odvedl znamenitou práci. Scéna Marka Cpína je světem naruby, za kulisami. Režisérův výběr hudby vrcholí jak na dosluhujícím gramofonu zpomaleně znějícím sborem Proč bychom se netěšili. A Dita Kaplanová, Zuzana Ščerbová, Petra Bučková, Ondřej Mikulášek, Jiří Vyorálek, Jan Hájek, Petr Jeništa, Jiří Kniha a Jakub Gottwald – to je nadrealistické herecké koncertování. Život je jedno velké faux pas, připomíná nápis na horizontu. Inscenace zážitek!
Národní divadlo Brno - Jan Mikulášek a Dora Viceníková: Nenápadný půvab buržoazie. Hommage à Buñuel et Carrière. Režie a výběr hudby Jan Mikulášek, dramaturgie Dora Viceníková, scéna a kostýmy Marek Cpín. Česká premiéra 7. června 2012 v Divadle Reduta.