Hlavní obsah
Výtvarnice Míla Fürstová s publikací Všechny mé řeky. Foto: Jan Šída, Právo

Tvorba Míly Fürstové je inspirovaná osobním prožitkem

Výpravná publikace Všechny mé řeky (Euromedia Group, 252 stran, 999 Kč, 2999 Kč s originálem signovaným autorkou) mapuje životní i uměleckou pouť výtvarnice Míly Fürstové.

Výtvarnice Míla Fürstová s publikací Všechny mé řeky. Foto: Jan Šída, Právo
Tvorba Míly Fürstové je inspirovaná osobním prožitkem

Veřejnost má její jméno spojeno především s obalem alba skupiny Coldplay, který vytvořila, a s reklamou na minerálku Mattoni. Ovšem její příběh je zajímavější a bylo by škoda jej zredukovat pouze na dvě uvedené události. A k tomu může pomoci i obsáhlá kniha.

Ve třech částech s několika podkapitolami se lze dozvědět mnohé nejen o dílech autorky, ale také o jejích životních milnících i výtvarné technice, kterou používá. Kniha tedy může sloužit i coby návod pro potenciální výtvarníky hledající svůj rukopis.

Je to bezpochyby důležitý aspekt publikace, protože ukazuje, že i člověk z malé středoevropské země, a z malé vesnice Hořepník na Českomoravské vrchovině, může při štěstí, talentu a píli dosáhnout úspěchu ve světě. Na konci knihy je autorčina fotografie z audience u britské královny Alžběty.

Kromě motivačního aspektu je zajímavé sledovat, jak výtvarnice hledala a nalézala svůj originální estetický výraz. Její první práce jsou inspirovány klasickým surrealismem, už tehdy však v sobě měly prvky nenápadné a křehké snovosti, která se poté pro ně stala signifikantní.

Narážky na osobní život

Lept Portrét s pistolí z roku 2006 ukazuje přísně se tvářící dámu se zbraní v ruce. Jako by chtěla hrát ruskou ruletu nebo odpravit nevěrného přítele. Její krvavě rudou sukni totiž zdobí motiv líbajících se milenců. Výtvarně se autorka inspirovala Josefem Lieslerem, stejně tak jako by hledala oporu v obrazech Fridy Kahlo.

Variace na Leonardovo Zvěstování (2007) představuje estetický směr, na který jsme u ní zvyklí. Da Vinciho anděl žehná židli a nad ní je dopravní značka ukazující směr k letišti. Do tohoto obrazu zakódovala Fürstová stesk po domově, dlouhou cestu na britské ostrovy, kde se prosadila, ale i naději, že si dokáže splnit sny.

To je právě jeden z typických znaků tvorby Fürstové. Objevuje se v ní mnoho narážek na její osobní život, radosti či strasti. Proto tedy ten, kdo o ní něco ví (mimo jiné z filmového dokumentu), může lépe pochopit její duchovní svět.

V předmluvě k publikaci napsala Jitka Šosová (lektorka z Národní galerie Praha), že Fürstová vychází ze znalosti umění minulosti stejně jako z osobního prožitku. A tyto dva vlivy se v ní neustále sváří a přetlačují. Proto je schopná otevřít dveře do nových imaginativních světů nejen sobě, ale i těm, kteří o to stojí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků