Článek
Za doprovodu krajana pianisty Bengta Forsberga se předvedla v nejlepším světle. Blonďatá hvězda v červených šatech ukázala velkou stylovou šíři a repertoárovou různorodost. Zazněly švédské písně většinou u nás neznámých autorů, francouzské romantické písně, pěvecké klenoty od Franze Schuberta a Gustava Mahlera, šansony Kurta Weilla a irské lidovky. Ottterová dovede pro každou vybrat správný způsob přednesu, má i herecké nadání, takže některé písně byly i malými humornými scénkami, jazykově je vybavena na úrovni a zpívá vše v originále.
Potíže se objeví u Weillových songů, kdy pěvkyně opustí operní styl: místy nebylo rozumět textu a skladby by potřebovaly dynamičtější přednes, což není bez mikrofonu snadné. Právem si publikum mohlo připomenout nedávnou muzikálovou interpretaci šansoniérky Ute Lemperové. Ale to byla jen malá vada na kráse jinak kouzelného večera. Ovace ve stoje publika a tři přídavky výborný koncert zakončily. Přispěl k němu i výkon klavíristy, který sám zahrál mj. i tři skladby Erwina Schulhoffa.