Článek
Před rokem jste vydali sedmé album Breakin’ Point. Byl to pro vás v nějakém ohledu bod zlomu, jak napovídá název?
My ho nejprve chtěli nazvat Drama Club, protože jeho nahrávání bylo plné dramat. V jednu chvíli jsme to málem vzdali. Když jsme to pak dotáhli, pojmenovali jsme ho takto na znamení, že se vše obrátilo a dokázali jsme se z těch dramat dostat. Byla to dramata, jež vznikají, když tři lidé, kteří to táhnou skoro dvacet let, společně skládají hudbu.
Byla ona dramata příčinou toho, proč album vyšlo až pět let od předchozího?
My jsme na něm vlastně začali pracovat už počátkem roku 2012. Žádnou dlouhou pauzu od předchozího alba jsme si nevybrali, jen nám trvalo písně dokončit. Nemohli jsme se shodnout, co chceme. Nové skladby se nám nezdály dost dobré, proto jsme v jednu chvíli začali úplně znovu. A asi rok před vydáním alba jsme měli hotovo a řešili jsme produkční záležitosti a vydání.
Bylo pro vás nahrávání tohoto alba obtížnější než všech předchozích?
Nejsem si jistý. Některá z předchozích alb byla sice na světě rychleji, ale občas třeba jen proto, že jsme neměli peníze a museli makat. Ale abych byl upřímný, vlastně vůbec nevím, proč se to tentokrát tak táhlo. Jen doufám, že se to nebude opakovat.
Album jste vydali u společnosti Ingrid, kterou jste založili v roce 2012. Bylo v něčem jiné pracovat pod svým vlastním vydavatelstvím?
Měli jsme úplnou volnost, žádné uzávěrky. Pravda je, že jsme v poslední době do budování vydavatelství vložili mnoho energie, možná je to také částečně důvod, proč jsme trochu otáleli. Ingrid vzniklo na základě existence nahrávacího studia, které mám s kolegou ze skupiny Miike Snow. Později se přidali kluci z obou našich kapel a založili jsme vydavatelství. Pak se přidali další umělci a vznikl umělecký spolek, který pořádá nejrůznější akce.
Před patnácti lety jste vydali své první album. Máte na to nějakou silnou vzpomínku?
Pamatuji si na den před tím, než probíhal mastering desky. Měli jsme jen devět písní a trápili se, že to je málo. Tu noc jsme nahráli skladbu, která je na desce jako poslední. Byla to velmi zábavná noc.
Jaké ambice jste tehdy měli?
Myslím, že jsme prostě jen chtěli vydat tu desku. A doufali jsme, že prodáme aspoň pět set desek. Považovali jsme se za indie kapelu, která nebude nikoho zajímat. A tak to bylo až do písničky Young Folks.
Ta píseň vyšla před jedenácti lety na albu Writer’s Block. Co bylo na té době, ve které jste se mezinárodně proslavili, nejlepší?
Jednoduše to, že se ta píseň lidem líbila. A že se líbila i našim přátelům. Vzrušující ale bylo už to, že se našel někdo, kdo ji chtěl vydat, protože jsme v té době neměli vydavatelství.
Nejprve nás těšily takovéto malé krůčky a potom to dospělo až do bodu, kdy Kanye West nahrál cover naší písně.
V té době se něco, z čeho jsme se radovali, dělo každý den. Navždy to bude píseň, kterou zahrajeme na každém koncertě. Myslím, že docela zlidověla. Zasáhla do toho, jak zněla tehdejší pop-music. Na to jsme velmi hrdí.
Bylo tehdy těžké na první výrazně úspěšné album navázat? Neměli jste autorský blok?
Ani ne, díky tomu, že všichni tři píšeme písně, nemáme obvykle potíž s nedostatkem nápadů. Tehdy to byla spíš taková hříčka na blok domů, ve kterém jsme pracovali. Vypadají trochu jako z New Yorku, všichni v té oblasti bydlíme a pracujeme. Proto jsou na obalu baráky. Navíc se nám líbilo, jak to zní. Kreativní blok ve smyslu neschopnosti něco nového vytvořit jsme v té době neměli. Vlastně myslím, že ho zatím nikdo z nás nezažil. Uvidíme, co nás čeká.
Na posledním albu jste pracovali s dalšími šesti producenty. Překvapil vás někdo způsobem, jakým pracuje?
Docela mě překvapil třeba Emile Haynie (spolupracoval například s Lanou Del Rey či Brunem Marsem – pozn. red.), který k práci používá jen svůj laptop a pracuje z hotelového pokoje v Los Angeles nebo z místa, kde zrovna je. Potřebuje jen laptop a piano, nic víc.
A zajímavé bylo i pracovat s Paulem Epworthem, který má naopak obrovské studio v Londýně. Nahrávali u něho U2 nebo Paul McCartney, to bylo úžasné. Oba jsou stejně skvělí, jen mají úplně odlišný přístup.
Koncert v Čechách je zatím poslední ohlášený v tomto roce. Přibudou další?
Určitě bude jedním z posledních několika koncertů k poslednímu albu. Poté přijde čas na novou hudbu, o které můžu s jistotou říct, že přijde rychleji než minule.