Hlavní obsah
Krystyna Janda je spoluautorkou i interpretkou Zápisků z vyhnanství. Foto: Katarzyna Sadowska

Svědectví o zločinu bez trestu

Na jaře roku 1968 polský komunistický režim rozpoutal vlnu antisemitismu. V nucené emigraci odešlo tehdy ze země na dvacet tisíc Židů, mezi nimi i herečka Ida Kamiňská, známá z oscarového Obchodu na korze.

Krystyna Janda je spoluautorkou i interpretkou Zápisků z vyhnanství. Foto: Katarzyna Sadowska
Svědectví o zločinu bez trestu

Odchod měl podobu vyhnání se ztrátou občanských práv. Tito lidé se ocitli za hranicemi bez prostředků. O tomto zločinu není dodnes ani zmínka v polských učebních osnovách.

Publicistka, režisérka, ale především skvělá polská herečka Krystyna Janda vytvořila podle knihy Sabiny Baral a s režisérkou Magdou Umer stominutové představení Zápisky z vyhnanství, v němž vypráví autentický osud jedné z obětí represe. Ve čtvrtek je předvedla na festivalu Divadlo v Plzni.

Jeviště od hlediště odděluje průsvitná látková stěna, na niž se promítá zvětšená tvář herečky, která stojí uprostřed scény u mikrofonu a vypráví. Prostě, věcně, bez patosu, přesto s velkou naléhavostí sděluje otřesné příběhy lidí, jejichž životy poznamenal holocaust, po němž přišlo vyhnání. Je to příběh o ztrátě iluzí, o propadu na dno, o nemožnosti smířit se se zločinem, který zůstal bez trestu.

Holá ženská tvář, takřka bez mimiky, je velmi autentická a hereččin hlas má velkou moc. Klade přesné otázky, na které neexistuje jednoduchá odpověď. Je to úžasné divadlo, a přitom víc než divadlo.

Vyprávění střídají písně na texty básníka Juliana Tuwima za doprovodu živé kapely a projekce dokumentů, jež vrcholí aktuálním průvodem k polskému svátku Dne nezávislosti 11. listopadu. Připomíná monstrózní nacistické průvody ze třicátých let.

Ale jde o současný, stále narůstající polský nacionalismus i antisemitismus. Jak řekla Krystyna Janda na následné besedě, své představení hraje nejraději pro školy. Aby se nezapomínalo. Aby další generace věděly.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků