Článek
Co vás přivedlo k tomu, že jste začala psát právě thrillery?
Zločin mě určitým způsobem odjakživa fascinoval. Je to deset let, co pracuji jako novinářka. Ve svých sloupcích se věnuji tématům, jako jsou sexualita, vztahy nebo problémy mezi muži a ženami. Zároveň píšu o zločinu, který je se vztahy spojený. Dlouhé roky jsem mluvila o tom, že bych ráda napsala knihu, až mi jednoho dne má kamarádka řekla: Přestaň o tom už jen mluvit a konečně to udělej!
Hned vaší prvotiny Back to the Coast se prodalo více než dvě stě tisíc kopií. V čem spočívá síla vašich děl?
Myslím, že čtenáři, a především ženy, se snadno s hlavními postavami v mých knihách sžijí a s jejich problémy se ztotožní. Zároveň píšu o aktuálních tématech, která jsou jim blízká a rezonují v nich.
Jak náročné pro vás bylo napsání poslední knihy Stromboli, v níž popisujete svou zkušenost se znásilněním?
Nápad na jeho publikování přišel v době, kdy jsem psala něco jiného. Měla jsem v plánu vyprávět příběh o tom, jak žena opustí svého manžela. Ve chvíli, kdy jsem měla napsanou půlku knihy, však přišlo hnutí MeToo. Tehdy jsem poprvé veřejně řekla, že jsem byla znásilněna. A potom jsem se rozhodla, že příběh knihy změním. Jednalo se o náročný proces, a to z mnoha důvodů. Hlavním bylo, že jsem nikdy předtím o této zkušenosti v detailech nevyprávěla. Zároveň jsem věděla, že si to přečtou moji nejbližší.
Saskia Noortová
Před příchodem hnutí MeToo jste nepřemýšlela, že byste o své zkušenosti napsala?
MeToo bylo určitě prvotním impulzem. Před tím o tom věděla jen má rodina. Nicméně myslím, že všechny mé thrillery mají v podstatě stejné téma. V centru děje stojí zpravidla žena, která je nějakým způsobem zneužívána mužem. Ve svých dílech popisuji souboj mezi mužskou a ženskou silou. Ve skutečnosti jsem o tom tedy psala i dříve.
Stromboli je však první kniha, ve které jsem se oficiálně přihlásila k tomu, že obsahuje autobiografické prvky. Nutno říci, že ne všichni z mého okolí z toho měli radost.
Nepřemýšlela jste například o tom, že byste knihu vydala pod pseudonymem?
Ne. Jedním z důvodů je, že v mé rodné zemi jsem poměrně známá. Cítila jsem, že se mohu stát hlasem mnoha žen. Pokud bych svou publikaci vydala jako neznámý autor, nezaujala by tolik, jak jsem si přála. Řekla jsem si, že musím být statečná.
Co vám sepsání té zkušenosti přineslo?
Poprvé jsem cítila, že ze špatného zážitku vznikne také něco dobrého. Přibližně každá třetí žena zažije během svého života určitý druh násilí a je důležité o tom mluvit. Není možné žít s takovým tajemstvím po zbytek života, protože vás to zkrátka vnitřně ničí. Život je příliš krátký na to, abychom si takové věci nechávali pro sebe a trápili se jimi.
V čem spatřujete hlavní přínos hnutí MeToo?
Přestali jsme brát špatné chování mužů jako něco standardního. Mužům se to samozřejmě nelíbí, protože přišli o svou sílu a svobodu. Na druhou stranu stále nemůžeme říci, že by se to už nestávalo. V každém případě myslím, že teď rozumíme více tomu, proč je špatné využívat během sexu sílu.
Jste ambasadorkou charitativní organizace AMREF Flying Doctors. Mohla byste přiblížit projekty, kterými se zabývá?
Soustředí se především na boj proti ženské obřízce. Přestože je zakázaná, stále je to aktuální problém v mnoha afrických státech, například v Tanzanii, Etiopii nebo Keni. Zároveň je bohužel čím dál tím více rozšířená v muslimských zemích. Společnost se snaží tamní obyvatele vzdělat. Vysvětlit jim, proč se jedná o problematický zásah do těla, který je často život ohrožující. Ve výsledku je také ekonomicky výhodnější, aby byly ženy zdravé a mohly navštěvovat školu nebo práci. To je argument, který pomáhá o špatnosti tohoto zákroku přesvědčit také muže.
Na čem v současnosti pracujete?
Právě dopisuji knihu o patnáctileté dívce, jejíž rodiče jsou rozvedení a které se náhle ztratí matka. Následně musí žít se svým otcem, s nímž má problematický vztah. Jedná se o sociální drama a thriller v jednom. V tuto chvíli ale nemohu více říci. Jednak musím sama zjistit, co hlavní protagonistka udělá, a také bych vše dopředu prozradila.