Článek
A měl v mnohém pravdu, neboť tak nějak lze nejlépe popsat způsob, jakým umělec se zázračnou obrazotvorností kombinoval dohromady předměty, lidské postavy, krajiny, ba dokonce i světlo a tmu.
Na počátku umělecké dráhy Magritte procházel jedním obdobím za druhým. Chvíli byl impresionista, pak kubista, futurista a inklinoval i k abstrakci. Rozhodujícím impulzem pro jeho orientaci se staly obrazy metafyzického malíře Giorgia de Chirica. Pod jeho vlivem namaloval první fantaskní obraz a vstoupil do Bretonovy surrealistické skupiny.
Základem všeho Magrittova tvoření byla především hra s fantazií a sny. Dosti ho v tomto ohledu inspiroval Edgar Allan Poe, fantaskní zakladatel hororového literárního žánru. V jeho malování není nic zasmušilého či odstrašujícího. Den i noc se u něj často odehrávají ve stejné chvíli, spojuje je dohromady stejně tak jako bdění a spánek. Měl rád pohodu a humor, to, co nazýval divadlo uprostřed života, ale měl také smysl pro mystické tajemno, které definoval jako něco, co se vymyká vědění.
V Albertině je zastoupeno více než 100 děl z galerií z celého světa, od koláží až po obrazy. Výstava je realizovaná ve spolupráci s Tate Liverpool a zaměřuje se i na dosud málo známá období. Součástí jsou i četné fotografie a dokumentární filmy. Senzační výstava je ve Vídni k vidění do 26. února 2012, denně od 10 do 18 hodin.
