Hlavní obsah
Skupina Lucie, zleva Michal Dvořák, P. B. Ch., Robert Kodym a David Koller. Foto: Ondřej Pýcha

Skupina Lucie: Vaříme z vody, ale rádi

David Koller, Robert Kodym, Michal Dvořák a P. B. Ch. jsou členy kapely Lucie, která je na scéně od roku 1985. Na kontě má řadu nadčasových hitů a momentálně pracuje ve studiu v Praze na Barrandově na tom, aby vznikly další. Chystá nové album a připravuje se na koncertní turné. Vše se stane na podzim příštího roku.

Skupina Lucie, zleva Michal Dvořák, P. B. Ch., Robert Kodym a David Koller. Foto: Ondřej Pýcha
Skupina Lucie: Vaříme z vody, ale rádi

Album se bude jmenovat EvoLucie a bude vaše osmé studiové. Předešlé Dobrá kočzka, která nemlsá vyšlo v roce 2002. Změnili jste se od té doby způsob skládání písní?

Kodym: Po Davidově odchodu v listopadu 2005 pracoval každý z nás dlouhou dobu na jiných projektech, a proto je náš nynější způsob skládání jiný. Naše diskuse o nových skladbách jsou mnohem delší, není to už tak automatické jako třeba na začátku devadesátých let.

P. B. Ch.: Když jsme se rozhodli, že nahrajeme desku, zajímalo mě především, jaká muzika se dnes komu líbí. Jak víme, vkus je veličina proměnná, u každého z nás se mohl nějak změnit či posunout. Věděl jsem, jakou hudbu jsme měli rádi do roku 2004, ale ne po té delší pauze.

Kodym: Novinář Honza Dědek, který o nás napsal knihu, mi před asi dvěma roky říkal, že jako členové Lucie už spolu nikdy nebudeme moci nahrát desku. Řekl, že já mám Wanastowi Vjecy, David Kollerband, Michal Vivaldianno a P. B. Ch. se pohybuje v oblasti alternativní elektroniky, pročež jsme si hudebně už tak vzdáleni, že nikdy nemůžeme dát nové album dohromady. I když jsem měl zpočátku pocit, že by z nějakých dvaceti procent mohl mít pravdu, novou desku určitě nahrajeme.

Vy jste přece nikdy nebyli hudebně úplně jednotní…

Dvořák: Přesně tak. Byli jsme a jsme, v nadsázce řečeno, velice rozdílná směs, která ale byla hodně výbušná. Možná i proto je Lucie tak úspěšná. Každý z nás se na hudbu dívá z jiného úhlu, a když je dobrá konstelace, jsme schopni spolu vydržet ve studiu, ovlivňovat se a tvořit.

S pauzami se nad novým albem scházíme od ledna letošního roku, a díky tomu, že se bavíme i o tom, co každý z nás poslouchá, jsem si už přehrál spoustu muziky, která by mi jinak unikla. Chci tím říct, že nás vzájemné diskuse profesně obohacují.

David Koller (vlevo) a Robert Kodym na Soundtracku Poděbrady.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Jak jste skládali písně na začátku devadesátých let?

Kodym: Tenkrát jsme byli pořád spolu a hudba kolem na nás měla vliv jako na celek. Ve druhé polovině osmdesátých let jsme například propadli britské kapele The Police, která se rozpadla v první polovině devadesátých let, ale my ji milovali dál. Byla pro nás tehdy obrovským zdrojem inspirace. Máme ji rádi stále, ale postupně přibývaly i jiné inspirace a Lucie šla k rockovějšímu zvuku. Byla to dobrá cesta, vždyť za naši nejrockovější desku Černý kočky, mokrý žáby jsme po letech dostali ocenění Deska dvacetiletí a Deska pětadvacetiletí.

Dokážete už dnes říct, na které období album EvoLucie naváže?

Kodym: Muzika je nadčasová a v okamžiku jejího vzniku či vydání je těžké určit, k jakému období se váže. Prozradí to až čas. Myslím si, že nemá cenu rozebírat, s jakým obdobím budou nové písničky spojeny. Navíc jsme ve stadiu, kdy teprve vznikají.

Kolik jich už máte připravených?

Koller: Mohl bych říct, že ve finálních verzích tři, ale vše se může změnit. Věci se vyvíjejí i proto, že zkoušíme v etapách. Celkově máme nápady na asi pětadvacet písniček. Vaříme z vody, ale rádi. Vždycky to tak u nás bylo.

Kodym: Je relativní, co lze považovat za zárodek písně. Na svém diktafonu mám asi dvě stě padesát nápadů. Některé jsou zanedbatelné, jen krátké kytarové riffy, jiné jsou delší. Písnička by však mohla vzniknout ze všech.

P. B. Ch.: Dokončit píseň je pro nás většinou dlouhý proces. Občas je to ale i naopak. Vzpomínám si například na to, jak Robert přinesl text na Danielu, David sedl ke kytaře a skladba byla za pár minut hotová.

Dvořák: Vždycky jsme se také snažili hledat nový zvuk, vymýšlet nové postupy nebo zajímavé aranže. Naštěstí si můžeme už asi od našeho třetího alba dovolit být ve studiu déle a všechno pořádně připravit. To se děje i nyní.

Robert Kodym a Michal Dvořák při vystoupení Lucie.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Napsal písničku pro nové album i někdo jiný?

P. B. Ch.: Jednu napsal Oskar Petr, což je dvorní skladatel Lucie. Další Ivan Král, který už pro nás v minulosti pár písniček také složil.

Koller: Píseň Oskara Petra má příběh. Napsal ji v době, kdy se po revoluci vracel z Ameriky do Čech. Měl ji pak třicet let v šuplíku, její pracovní název je Tak si mě zabij. Je to taková jeho klasická pomalá skladba, kterým v kapele říkáme oskarovky.

Vy sami skládáte úplně nové písně?

P. B. Ch.: Většina našich písniček vzniká nyní.

Dvořák: Já do šuplíku občas sáhl, ale obecně to není tak, že jsme z nich vymetli to, co jsme v posledních letech nepotřebovali. Drtivá většina našich písní je nová.

Kdo bude producentem alba?

Koller: S naším managementem se bavíme o několika lidech, z nichž všichni jsou profesionálové. Jak to dopadne, záleží na mnoha okolnostech. Mně osobně je vlastně jedno, s kým budeme natáčet, protože vím, že mě jako hudebníka každá spolupráce s někým zkušeným posune.

Kodym: Pod naší první deskou jsou jako producenti podepsaní Petr a Pavel ORM, pod albem Černý kočky, mokrý žáby Ivan Král, pod dalšími zase Pavel Karlík nebo Jon Murch. Zpočátku jsme si to neuvědomovali, ale časem bylo jasné, že profesi hudebních producentů jsme vždycky vykonávali i my čtyři. To se nezmění ani při nahrávání EvoLucie, tahle práce bude i na nás.

Koller: Naši producenti nám nikdy neříkali, jak máme hrát. Vždycky pracovali na tom, aby z nás při nahrávání vytáhli maximum. Ivan Král třeba nechal na desce prasárny, které bychom tam my ostatní nenechali. Vždycky jen řekl, že je to život, a jelo se dál. A ta deska pak byla velmi úspěšná.

Jedním z vrcholů přehlídky byl koncert skupiny Lucii.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Kdy nové album vyjde?

Koller: Posunuli jsme ho z jara příštího roku na podzim. Hned potom vyrazíme na koncertní turné, jehož konání jsme oznámili letos na jaře.

Víte už, jak bude vizuálně vypadat scéna vašeho podzimního turné?

Dvořák: Samozřejmě to už řešíme. Oslovili jsme výtvarníky a požádali je o nápady. Některé jsme už obdrželi a z toho všeho už vzešla pravděpodobná podoba obalu alba. Máme ho už vybraný.

Budete se všichni příští rok věnovat jenom práci v kapele Lucie?

Koller: Myslíme si, že projekty každého z nás mohou fungovat i vedle Lucie. Ta pro nás samozřejmě bude hlavní aktivitou, bude to důležitý rok. Wanastowi Vjecy, Vivaldiano, Kollerband či práce na filmové, divadelní nebo reklamní hudbě nám ale zůstanou.

P. B. Ch.: Já se příští rok rozhodnu, jestli se budu muzice věnovat jenom ve studiu, anebo jestli třeba nezaložím svou vlastní kapelu. Lucie bude mít ale přednost před vším, to je jasné.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků