Hlavní obsah

Skupina JCM: Přáli jsme si uctít naše hudební hrdiny

Právo, Šárka Hellerová

Skupina JCM bubeníka Jona Hisemana, kytaristy a zpěváka Clema Clempsona a baskytaristy a zpěváka Marka Clarka vznikla loni, aby albem Heroes uctila památku svých hudebních hrdinů. „Původně jsme chtěli nahrát jen album, koncertovat jsme se rozhodli až později,“ vysvětloval v telefonickém rozhovoru Clempson.

Foto: archív kapely

JCM, zleva Clem Clempson (kytara, zpěv), Jon Hiseman (bicí) a Mark Clarke (baskytara, zpěv).

Článek

Skupina měla za sebou několik koncertů a publikum, jež se z velké části rekrutovalo z okruhu fanoušků kapely Colosseum, ve které všichni členové od přelomu šedesátých a sedmdesátých let působili, bylo dle něho nadšené.

Nedlouho po vzniku tohoto rozhovoru skupina bohužel oznámila odložení zbytku turné z důvodů vážného onemocnění Jona Hisemana. Nekoná se tedy ani plánovaný květnový koncert v Praze.

Vaše bývalá skupina Colosseum ukončila činnost před třemi lety. Loni jste se opět sešli a rozhodli se uctít své hudební vzory. Jak k tomu došlo?

Asi před rokem jsem pracoval s Jonem Hisemanem na nahrávkách pro jeho dceru Anu Graceyovou. Jon byl zdrcený, protože zemřeli jeho přátelé Larry Coryell a Allan Holdsworth. Řekl mi, že přemýšlí o tom, že by rád postavil trio, se kterým by oslavil jejich hudbu.

Kromě mne oslovil ještě baskytaristu Colossea Marka Clarka. Jon byl vždy fanoušek jeho hlasu, ale protože byl v kapele Chris Farlowe, neměl Mark ke zpěvu příležitost. Mně se od začátku Jonův nápad líbil, tak jsme se do toho pustili. Jednoduše jsme si přáli uctít naše hrdiny.

Jaké bylo, vzhledem k tomu, že vás opět svedly dohromady nešťastné události, nahrávání alba Heroes?

Bylo to moc příjemné, protože jsme byli rádi, že jsme se opět sešli. Před třemi lety, kdy jsme hráli poslední koncert s Colosseem, nebylo vůbec jasné, jestli se ještě někdy uvidíme. Žijeme v Anglii a Marka, který bydlí v New Yorku, jsme od posledního koncertu neviděli. New York sice není tak daleko, ale každý má svůj život. Takže jsme byli šťastní, že spolu zase pracujeme.

Jak jste vybírali, které písně na album zařadíte?

To bylo docela složité. Od začátku jsme ale věděli, že nahrajeme The Kettle, protože tuhle skladbu jsme už spolu hráli na zkouškách Colossea. Vždy jsme ji měli rádi. Napsal ji Dick Heckstall-Smith a on byl rozhodně jeden z lidí, kterým jsme chtěli složit poctu.

Oříšek byl vybrat píseň od Jacka Bruce, protože napsal opravdu mnoho skvělých písní. Jeho repertoár je obrovský. Skladbu Weird Of Hermiston Jon vybral proto, že s Jackem nahrával původní verzi. Jedna z mých nejoblíbenějších písní od Jacka je Grease The Wheels, která není tak známá.

Těžko se vybíralo třeba i z repertoáru Garyho Moora nebo Larryho Coryella, protože jeho písně jsou docela zvláštní.

Album jste věnovali svým hrdinům. Kdo z nich vám byl svým přístupem k muzice nejbližší?

Určitě Jack Bruce. Všichni jsme byli jeho fanoušci dlouhá léta. Jeho hudba byla naprosto vzdálená všemu, co dělají komerční hudebníci. Byl skvělý baskytarista a skladatel. Jeho skladby jsme vždy hráli moc rádi.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám