Článek
Těžko se lze dohadovat, jestli za staronovým stylem Sharleen Spiteri stojí spíše vypočítavost nebo skutečná láska k roztomilému retrozvuku ála Dusty Springfield, Tom Jones atd. Pravděpodobnější je druhá varianta, protože Spiteri se už dříve občas pokoušela o podobné legrácky a to, že 60. léta a pop-soul jsou teď mimořádně v kurzu a hitparády boří sladkobolná Duffy, se zkrátka hodilo do krámu.
Spiteri v podstatě dělá spíše střední proud než soul, zpívá poněkud uhlazeněji a medově táhlé aranže tento dojem ještě posilují. Ortodoxní rockeři, kterým naskakuje vyrážka z pojmů jako "dechy" a "smyčce", by se měli tomuhle CD zdaleka vyhnout.
Melody je pohodové letní album, pro které hovoří velmi slušné melodie a určitě i svůdný hlas, kterým zpěvačka disponuje. Na takovou retrosenzaci, jako byla Amy Winehouse, to ale přece jen nestačí.
Sharleen Spiteri: Melody, Universal 2008