Hlavní obsah
Tak vypadá show Trans-Siberian Orchestra. Foto: archív TSO

Šéf Trans-Siberian Orchestra Paul O´Neill: Mozart byl první rocková hvězda

V pražském Kongresovém centru představí v pátek svou velkolepou rockovou show americká progresrocková skupina Trans-Siberian Orchestra. V České republice vystoupí poprvé. Paul O’Neill, hlavní autor a producent kapely, odpovídal Právu na otázky.

Tak vypadá show Trans-Siberian Orchestra. Foto: archív TSO
Šéf Trans-Siberian Orchestra Paul O´Neill: Mozart byl první rocková hvězda

Trans-Siberian Orchestra loni oslavili dvacet let. Jak byste je charakterizoval?

Upřímně, roky utekly jako okamžik. Když mi manažer říkal, že budeme slavit patnáct let koncertování, bylo mi zatěžko tomu uvěřit, i když jsou důkazy všude kolem nás. Náctiletí členové kapely, kteří s námi jsou od začátku, jsou dnes třicátníci. Teenageři, kteří působí nyní v kapele, nebyli na světě, když jsme začínali. Je to všechno velmi surrealistické a my se jen bojíme, abychom to nepokazili.

Váš název byl inspirovaný transsibiřskou magistrálou, což je nejdelší železniční trať na světě. Co pro vás bylo na té trati tak zajímavého?

První album kapely se mělo jmenovat Romanov: Když musí král šeptat. Měla to být rocková opera o Romanovcích a bolševické revoluci. Jak jistě víte, Romanovci postavili transsibiřskou magistrálu, aby spojili zemi. Náš agent si myslel, že to album je příliš dobré na to, aby vyšlo pouze jako řadová nahrávka, a prodal práva producentům na Broadwayi. Když jsme pak v roce 1996 vydávali první album, nemohl jsem na nic přijít. V šest hodin mi volali z marketingu společnosti WarnerBros., že když nebudeme mít do devíti název, budeme se jmenovat Billy and the Boingers a budeme s tím názvem žít do konce života. Já jsem po transsibiřské magistrále cestoval v osmdesátých letech. Sibiř je neuvěřitelně krásná, ale kvůli nízkým teplotám i velmi krutá a nemilosrdná. Transsibiřská magistrála tu oblast křižuje v relativním bezpečí a vše spojuje. Stejně jako Sibiř, i život je zároveň neuvěřitelně krásný a krutý. A tím, co všechno v životě spojuje a je relativně bezpečné, je hudba. Je to možná až trochu příliš filozofické, ale vymýšlel jsem to navečer a líbila se mi zkratka TSO. Za ty roky jsem si ten název zamiloval.

Vaše koncerty jsou velkolepou podívanou. Kolik osob se na jejich přípravě podílí?

Stovky a stovky, od managementu po technický tým. Během probíhajícího turné vždy připravujeme návrh dalšího. Nepovažujeme za kapelu pouze hudebníky na pódiu. Lidé z týmu jsou členy kapely stejně jako kdokoli, kdo hraje na nástroj nebo zpívá.

Paul O’Neill je hlavní autor a producent kapely.

Foto: archív TSO

Co odlišuje Trans-Siberian Orchestra od jiných progresivních rockových skupin?

Podle mě byla první progresivní metalová kapela Savatage s albem Hall of the Mountain King z roku 1987. Trans-Siberian Orchestra jsme založili jako skupinu, která bude posouvat hranice toho, co může rocková formace vizuálně a zvukově tvořit. Členové pocházejí z celého světa a jsou různých věkových skupin, od teenagerů po čtyřicátníky. Já jsem nejstarší, blížím se věkem šedesátce. MeeEun Kim jr. je z Koreje, Vitalij Kuprij z Kyjeva, Nathan James z Velké Británie, Robin Borneman, jeden z nejnovějších členů, z Nizozemska. Naši členové jsou ze světa rocku, klasiky, world music i rhythm and blues. Máme čtyřiadvacet zpěváků, protože napsat skvělou písničku je jen polovina bitvy. Potřebujete zpěváka, aby provedl to kouzlo a probudil ji k životu. Když potřebuji nakřáplý hlas, jako má Joe Cocker, mám ho. Když potřebuju vysoký soprán, mám ho. A když pracuju na albu a nemám hlas, který potřebuju, najdu ho a kapela se o jednoho člena rozroste. Progresivní rock nemá hranice. Když v něm hrajete cokoli od reggae k blues, nikdo nemrkne okem.

Hrdinou vašeho třetího alba Beethoven’s Last Night z roku 2000 je skladatel Ludwig van Beethoven. Čím vás tato slavná postava inspirovala?

Mozart a Beethoven jsou moji nejoblíbenější klasičtí skladatelé. Mozart byl podle mě první rocková hvězda. Žil jako rocková hvězda, umřel bez groše. Beethoven, který Mozarta znal, byl podle mě první heavymetalová hvězda. Podívejte se na hlavní téma jeho páté symfonie. Kdyby podobný riff napsali Black Sabath, každý by jim uvěřil. Beethoven prostě hodně předběhl dobu. Úctu chovám k oběma, ale psal jsem o Beethovenovi, protože mě velmi inspiroval. Každý, bez ohledu na to, jestli je nejbohatší z bohatých nebo nejchudší z chudých, si myslí, že má těžký život. Ale Beethoven měl opravdu těžký život. Když mu bylo dvacet, byl známý jako nejlepší pianista, který kdy žil. Ale ke třicítce ohluchl. Později se zjistilo, že za to mohla otrava olovem, která kromě hluchoty působí manické změny nálady a má další vedlejší účinky. Přesto napsal některé z nejkrásnějších symfonií, které kdy vznikly, a přinesl radost lidem. On sám je ale nikdy neslyšel. Je to příliš skvělý příběh na to, aby se o něm nepsalo.

Na co se můžeme při vašem pražském koncertě těšit?

Nejvíc v kapele litujeme toho, že jsme nezačali už v devadesátých letech pravidelně koncertovat v Evropě. Uvědomujeme si, že máme co dohánět. Patnáct let jsme koncertovali jen ve Státech. Tahle show je pro nás obzvláště vzrušující, protože je to poprvé, kdy první polovina koncertu není kompletní rockovou operou. Říkáme tomu turné minulosti, současnosti a budoucnosti. Většina písní je z aktuálního katalogu Trans-Siberian Orchestra, ale zahrajeme také dosud nevydané kousky, které se chystáme vydat v blízké budoucnosti. A také nějaké písně od skupiny Savatage, které všichni milujeme.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků