Hlavní obsah

Sedm kulí jako v Sarajevu. Dvě výstavy připomínají v Benešově u Prahy sto let od atentátu na následníka trůnu

Právo, Jan Šída

Habsburský arcivévoda František Ferdinand d’Este (1863 – 28. června 1914), následník trůnu, byl se středočeským Benešovem propojen především državou panství v okolí zámku Konopiště. A také tím, že jako druhý muž Habsburské monarchie pojal za manželku českou šlechtičnu Žofii Chotkovou.

Foto: PRÁVO-Jan Šída

Busta, na které je František Ferdinand d´Este, trůní u vchodu na konopišťskou výstavu.

Článek

První výstava, kterou připravilo Muzeum umění a designu, ukazuje arcivévodu na sérii fotografií, které vytvořil nestor reportážního dokumentu Rudolf Brunner-Dvořák (1864 – 1921). Měl ve své době takové renomé, že získal titul momentního fotografa arcivévody. A byl zřejmě jedním z prvních profesionálů, kteří mohli zdokumentovat oficiální i obyčejný život jednoho z nejvýše postavených státníků říše (některé snímky vytvořil i jeho bratr Jaroslav).

Muzeum vybralo čtyři desítky fotografií, které s dokumentární pečlivostí ukazují následníka v širokém spektru aktivit. Díky Brunner-Dvořákovu pozorovacímu talentu si můžeme projít zásadní milníky aristokratova života. Snímky mají kromě jistého nostalgického patosu také nespornou dokumentární hodnotu. Můžeme například zjistit, nakolik se od dob našich pradědečků změnilo benešovské nádraží, či jakými architektonickými rošádami prošel zámek Konopiště.

Druhá výstava, nazvaná Spojeni v životě i ve smrti, je k vidění v dobových interiérech zámku. Také na ní najdeme na přehledně řazených panelech obrazovou dokumentaci, která se vztahuje k životům Františka Ferdinanda a jeho rodiny.

Expozice však přináší i jiné exponáty. Arcivévodova vyznamenání, uniformu či loveckou zbraň (následník byl vášnivým lovcem), ovšem největší emotivní dopad na návštěvníky bezpochyby mají mrtvolně bílé posmrtné masky zastřeleného páru a především zakrvácené košile. A navrch jedna z pověstných sedmi kulí ze Sarajeva (ve skutečnosti byly vypáleny nejvýše čtyři), trůnící na temně rudé skvrně.

Foto: PRÁVO-Jan Šída

Posmrtné masky Františka Ferdninanda d´Este a jeho choti Žofie Chotkové.

Obě výstavy jsou precizně připraveny a exponáty jsou přehledně řazeny. Příběh Františka Ferdinanda díky tomu pochopí i ten, kdo není s danými událostmi tolik seznámen.

Výrazným nedostatkem je však jistá ideová i historická nevyváženost. Následník trůnu je vyobrazen jako nevinná oběť zmateného teroristy. Ale srbský atentátník Gavrilo Princip, který arcivévodu 28. června 1914 zastřelil, byl spíše romantický vlastenec. Rozhodně nemohl za vypuknutí první světové války.

Ta vznikla kvůli krátkozraké zahraniční politice Rakouska-Uherska. A byla též zapříčiněna neschopnosti Habsburské monarchie vyvázat se ze spojenectví s agresivním Německem. Principův čin měl charakter spouštěcího momentu, který by dřív nebo později stejně přišel tak jako tak.

A propos – bez Principa bychom neměli Československo (ani Českou republiku) ani prezidenta Masaryka. A slavná první republika, která je v naší historii bezpochyby důležitým momentem, by neexistovala.

A tak si Principa možná váží víc v cizině než u nás. V roce 2012 vystoupila na festivalu Rock for People skotská formace Franz Ferdinand, která si arcivévodovo jméno zvolila jako název pro svou kapelu. Ale nad muzikanty nevisela na pódiu podobizna následníka, nýbrž obří portrét Gavrilo Principa.

Dvorní fotograf
Muzeum umění a designu, Benešov, do 26. srpna
Spojeni v životě i ve smrti
Zámek Konopiště, Benešov, do 31. října

Reklama

Výběr článků

Načítám