Hlavní obsah
Dušan Vitázek a Petr Halberstadt Foto: MdB

Santiniho jazyk zavede divadelní diváky na cestu do tajemna

Napětí, trocha strachu, překvapení, někdy otázky bez odpovědi, které ještě více zjitří divákovu fantazii, občas i trochu smíchu i přes slzy. Tyto a další pocity by rád vzbudil u publika tvůrčí tým Stanislava Slováka a Jana Šotkovského, kteří se už před devíti měsíci naplno pustili do dramatizace thrilleru úspěšného románu Miloše Urbana Santiniho jazyk.

Dušan Vitázek a Petr Halberstadt Foto: MdB
Santiniho jazyk zavede divadelní diváky na cestu do tajemna

Světovou premiéru divadelního zpracování příběhu, který nemá být podle divadelních autorů pouze českou variantou Šifry mistra Leonarda, připravuje na víkend brněnské městské divadlo, které je první českou scénou, která získala práva na dramatizaci jedné z Urbanových próz.

„Nějaké dramatizace už za sebou s Honzou Šotkovským máme, například Měsíční kámen, ale tento žánr nelze srovnávat s ničím, co jsme doposud dělali. A ani to srovnávat nechceme. Není ani podstatné, kdo s nápadem zrovna tento román přenést na divadelní scénu přišel. O tématu jsme totiž uvažovali už hodně dlouho. Podstatné je, s jakými pocity budou odcházet diváci. V každém případě si nedáváme za cíl odpovědět na všechny otázky, které příběh nabízí. Naopak, hodně by mělo ještě zůstat pro fantazii poté, co se zatáhne opona. Jeden příběh jsme v ději uzavřeli, další necháváme otevřený. Jde nám také o to, abychom ukázali náš pohled na téma, o kterém se hraje. Mimo jiné i na problémy chlapa ve středním věku, který si řeší svůj životní úděl a doufáme, že to diváci poberou,“ naznačuje tajuplnost i autorské záměry dramatizace, v níž nechybí i údajně velmi podivná milostná zápletka, režisér.

Tvůrci v každém případě slibují mysteriózní příběh, ve kterém se thriller prolíná s mystikou. Při hledání tajuplné universální věty, která má údajně moc ovlivňovat jednání lidí, sehraje jistě roli i blízkost geniálních staveb Jana Blažeje Santiniho, v nichž mají být stopy k odhalení této věty ukryty. Vždyť k monumentálnímu benediktýnskému chrámu v Rajhradě, který jako jedno z děl legendárního stavitele většina Brňanů velmi dobře zná, je to z města pár minut autem či vlakem, stejně jako je to jen pár kilometrů k dalšímu místu děje - k poutnímu kostelu ve Křtinách. Hledá se však i na Zelené hoře, v Praze či v Římě.

V režii Stanislava Slováka, ve scéně Jaroslava Milfajta, v kostýmech Andrey Kučerové a Adély Kučerové, s hudbou Lukáše Janoty, s projekcemi Petra Hlouška a v dramaturgii Jana Šotkovského a Miroslava Ondry se hlavních rolí předvedou Dušan Vitázek, Petr Halberstadt, Jakub Uličník, Andrea Zelová, Jan Apolenář či Kristýna Daňhelová.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků