Hlavní obsah

S Bohumilem Švarcem se rozloučili přátelé i herci

– Praha

Desítky lidí se v pondělí naposledy rozloučily s hercem a dabérem Bohumilem Švarcem, který zemřel minulý týden po dlouhé nemoci ve věku 87 let. Herec byl nezapomenutelný hlavně pro svůj hlas, který známe z dabingu zahraničních filmů.

Lidé se naposledy rozloučili s hercem a dabérem Bohumilem ŠvarcemVideo: Novinky

 
Článek

Do Velké obřadní síně strašnického krematoria v Praze se přišli rozloučit přátelé a kolegové, mezi nimi například herec Ladislav Županič, který svým proslovem doprovázel smuteční obřad.

„Byli jsme přátelé i sousedé. Jednou měl narozeniny a pozval mě k sobě domů na oslavu. Byli tam lidé, kteří jsou teď s ním na nebeském jevišti. Dopadlo to hrozně, protože jsem měl druhý den práci. „Boba“ si to uvědomil a ráno v sedm hodin mě budil, abych nezaspal,“ vzpomíná Ladislav Županič.

Foto: ČTK

Bohumil Švarc (na snínku z 6. května 2009)

Od 11 hodin se přišlo s hercem rozloučit zhruba padesát lidí. Obřadní síní se nesla vážná varhanní hudba.

Poslední sbohem přišli dát i herec Jiří Hromada a herečka Miriam Kantorková. „Pan Švarc měl nádherný hlas. Pracovali jsme spolu v rozhlase. Jako na kolegu na něho moc vzpomínám a je mi to velice líto,“ řekla Miriam Kantorková.

Pražský rodák prošel několika českými divadly a zahrál si v desítkách filmů. V posledních letech účinkoval i v několika zahraničních projektech natáčených v Česku. Například v americkém hororu Satan přichází, německém snímku Napola: Hitlerova elita, v americko-českém válečném dramatu Hartova válka a ve francouzském televizním snímku Maigret a otevřené okno.

Nezaměnitelný hlas

Jeho jméno a nezaměnitelný barytonově zabarvený hlas byly neodmyslitelně spjaty s dabingem. V polovině 90. let získal cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v tomto oboru.

Za války Švarc začínal v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, ještě v roce 1945 si zkusil práci rozhlasového hlasatele a v květnu 1953 uváděl premiérové vysílání Československé televize. Vystudoval konzervatoř, krátce působil v Divadle J. K. Tyla v Plzni a pražském Realistickém divadle. V roce 1950 na čtyři desítky let zakotvil v souboru Městských divadel pražských.

Reklama

Výběr článků

Načítám