Článek
Waters vzpomínkový večer rozdělil na dvě části. V první se většinou věnoval přehrávání písní Pink Floyd, jimiž mohl dobře demonstrovat svůj politický a životní postoj. Varoval před násilím, ruskou roztahovačností a především arogantní politikou Spojených států. Když nad hlavami diváků poletovalo obrovské růžové gumové prase, mohli na něm číst "Zastavte Bushe, teď!" či zjistit, do jaké díry pod prasečím ocáskem patří Dick Cheney. Ve skladbě Shine Your Crazy Diamond vzpomínal Waters na loni zesnulého Syda Barretta, bývalého člena Pink Floyd.
Největší sílu přesto neměly floydovské hity, nýbrž v Česku prvně představená Leaving Beirut. Vzpomínka na to, jak se sedmnáctiletý Waters dostal do Libanonu a jak dobře se o něho tamní lidé postarali. Na plátně nad pódiem byl příběh převeden do komiksového podoby, provázel ho text a Waters zpíval jako o život.
Roger Waters většinou hrál na baskytaru . Foto: PRÁVO/Petr Hloušek
Druhou část večera postavil na písních z desky The Dark Side Of The Moon. Při tom se objevila pochybnost: proč kapela tak šikovných muzikantů jen otrocky přehrávala staré skladby Pink Floyd, bez vlastního vkladu? Najednou se večer proměnil v pouze sentimentální vzpomínku na staré časy.
Roger Waters je stále v dobré koncertní formě. Foto: PRÁVO/Petr Hloušek
Watersův koncert byl přesto silným zážitkem. Jedna z největších osobností hudební historie je stále v dobré koncertní formě. Noblesní, přemýšlivá, s mírovým názorem, obklopena skvělými muzikanty i vokalistkami. Diváci navíc poslouchali koncert s až nábožnou úctou.