RECENZE: Ve filmu Teroristka s černým humorem o vážných věcech

Bajgar napsal a natočil po předchozí Teorii tygra, která se zabývala výhradně partnerskými a rodinnými vztahy, film obecnějších rozměrů, který vypovídá o tom, do jak zoufalé situace se mohou lidé dostat, když se proti nim spojí majetek, moc a arogance.

Nositelem toho všeho je v Teroristce podnikatel Mach, který si usmyslí, že dostane chataře z osady na břehu Berounky, protože má s pozemkem svůj záměr. A neštítí se ničeho. Hospoda s jeho požehnáním vyřvává skoro do rána, on sám organizuje absurdní motorkářské závody, dělá zkrátka všechno pro to, aby se chatařů co nejsnáze zbavil – jak s pomocí zkorumpované starostky, tak znepříjemňováním života na osadě.

Učitelka v důchodu Marie, která se stará o svou na smrt nemocnou kamarádku, se s ním opakovaně snaží domluvit, protože věří tomu, že domluva je vždycky možná. Teprve když pochopí, že se nedomluví, a když zjistí, že Mach s neuvěřitelným cynismem vydírá i mladou matku v nouzi hrozbou odebrání dítěte, rozhodne se jednat.

Dosti dlouhá expozice, která stupňuje zmíněnou aroganci a hraje se spíše jako drama s komediálními prvky, je z autorova hlediska pochopitelná. Musí svou hrdinku k rozhodnutí, jímž popřela hodnoty, které dosud vyznávala, dovést. I tak divák trochu cítí, že Mariino rozhodnutí potřeboval Bajgar sám před sebou ospravedlňovat dlouhým vrstvením Machova zlotřilého počínání.

Možná i proto volil westernové ladění zejména po stránce výpravy a hudby, což dodává první části nadsázku, která je pro Mariino rozhodnutí vraždit nutná. Její posílení by filmu ještě prospělo.

Když se pak Marie začne chystat na vražednou misi, přehoupne se film do výborné komedie, kterou drží především skvostný výkon Ivy Janžurové v titulní roli. Však také pro ni Bajgar roli a film psal. Věděl, co od ní může čekat, co v ní bude mít. A Janžurová svou Marii přijala se vším všudy a hraje ji s přesvědčivostí, která nastoupí hned v úvodních minutách a ani na okamžik nezmizí.

Skvělým partnerem je jí Pavel Liška, který v roli jejího bývalého žáka a také bývalého kriminálníka plně využil nabídku jiné role, než v jakých ho zpravidla vídáme. Jeho Trpělka, který své učitelce nejdřív pomůže, ale když zjistí, že to myslí vážně, snaží se zamýšlenému zločinu zabránit, je postava klíčová.

Poněkud jednostrunného padoucha Macha hraje Martin Hofmann s jistotou, která po jeho výkonu v nedávném Mostu! nepřekvapí. A jak řekl po novinářské projekci, také s rozhodnutím, že to je poslední „svině“, kterou hrál.

Komedie postupně černá až k brilantnímu vrcholu při střetnutí hlavních aktérů, jako vystřiženému z nejlepších divadelních komedií, s jiskřivě vtipnými dialogy i situační nápaditostí. V závěru je možná víc melodramatu, než muselo být, ale výsledný dojem to už nekazí. A ten ukazuje (i s vědomím Teorie tygra) na to, že Radek Bajgar ví, co chce říci, ví, jak to udělat, ale přece jen se mu v komediální rovině daří o něco lépe než v dramatické. To je ta lepší varianta, tvůrců se smyslem pro humor je zapotřebí jak té pověstné soli.

Hodnocení: 75 %

Může se vám hodit na Seznamu: