Hlavní obsah

RECENZE: U Macy Gray revoluci nečekejme

Novinky, Stanislav Dvořák

Americká zpěvačka Macy Gray se po skvělém koncertě v roce 2011 opět zastaví v Praze (23. února v Sasazu) a veze s sebou albovou novinku The Way, která má své zajímavé momenty.

Foto: Live Nation

Macy Gray

Článek

Macy Gray se koncem 20. století po nesmělých jazzových začátcích pustila do lehce alternativního neo-soulu a s debutem On How Life Is udělala pořádnou díru do světa. Kolem roku 2000 zněl singl I Try úplně všude, zpěvačka pronikla do televize, získala Grammy atd. Silný debut se jí ovšem následně nedařilo překonat, přestože desky The Id, The Trouble With Being Myself nebo Big nebyly žádné propadáky.

Novince The Way určitě nelze vyčítat, že by nebyla pestrá. Macy si zkušeně pohrává se střípky rocku, popu a soulu, celek přitom zachovává spíše uhlazenější zvuk bez výstřelků. Docela zajímavý track Bang Bang přináší kytarovější nálady a ohlasy skřípavého blues tak trochu ve stylu Jacka Whitea. Hned následující Hands je ale normální funky, pěkné, ale v jádru průměrné.

Jemná balada First Time možná někomu připomene časy hitu I Try, ale tak velkým hitem už se nestane, a skladba I Miss the Sex skoro až nudí, kromě mluveného slova přes basovou linku toho mnoho nenabídne.

Macy je ovšem nadále zpěvačkou se skvělým hlasem, která pravděpodobně vydá ještě několik docela dobrých alb, jen od ní nečekejme něco úplně nového, revolučního.

Celkové hodnocení: 70 %

Reklama

Výběr článků

Načítám