RECENZE: Triviální feel-good román o lásce ke knihám

Bivaldová tu na prvním místě zkoumá a ze všech stran ohledává notorického čtenáře, takzvaného knihomola-samotáře. Dochází k závěru, že byť je mezi knihami s jejich příběhy člověku dobře, je pro něj důležité být součástí společnosti lidí, navazovat vztahy.

Poukazuje na to, jak důležitá je lidská pospolitost, byť na nehostinném, vyprahlém a pesimismem protkaném místě, kdesi uprostřed malého vybydleného města v Iowě. Téměř každou větou, každým pohybem v ději říká, že je důležité někam patřit, a to i v momentu, kdy člověk přetrhá kořeny a přesídlí na druhý konec světa.

Tuto potřebu zobrazila na příběhu mladé dívky Sary, která vyráží na několik měsíců navštívit svou dopisní přítelkyni z rodného Švédska do Spojených států. Když přijíždí, je však přítelkyně po smrti a Sara ve zpustlém městě s nulovým zájmem o jakoukoli kulturu či duševní potravu otevírá knihkupectví s knihami po zemřelé ženě.

Autorce trochu ujela ruka při vykreslování hlavní hrdinky, ze které udělala nechtěně karikaturu. Chtěla si do středu románu postavit knihomolku. Nestačilo však, aby vášnivě a nepřetržitě četla, potřebovala být navíc vzhledově zanedbaná, neučesaná a nevkusně oblečená v neforemném šedivém kabátu.

Samozřejmě nekomunikativní, mlčenlivá a přehnaně pokorná. Kdyby Saru představila více na pozadí drobných retrospektivních vhledů do jejího života, nechala ji více a šířeji uvažovat a neomezila ji jen na prohlížení knihovny, tuze by jí prospěla a učinila by ji v příběhu životaschopnější. Text je podle očekávání na základě svého knižního tématu protkán intertextualitou, narážky na Jane Austenovou či Marka Twaina číhají na každém rohu a jsou příjemným zpestřením. Jako celek působí lehce, místy se ale drobně zacykluje do zbytečných popisů, někde se autorka zbytečně vyčerpává vysvětlováním zjevností.

Asi nejpozoruhodnějším momentem knihy je městečko Broken Wheel, do kterého je děj po celou dobu zasazen. Osciluje někde mezi až mystikou zavánějícím městem duchů, obehnaným nekonečnými lány kukuřice a místem, v němž máte šanci natrefit v baru za dřevěnými dvířky na kovboje.

Žánr feel-good román dostává především ve svém pomalu gradujícím rozuzlení. Sara, jakožto celoživotně vykořeněný jedinec, nalézá své místo na světě, nalézá smysl života vyplývající z její lásky ke knihám. Samozřejmě je celý průběh i se závěrem daný už z anotace, pointa knihy je především v projití si tímto procesem společně s hrdinkou, doprovázení jí na této její cestě za uvědoměním si toho, kým vlastně je a kam patří.

Zároveň lze celý proces zasadit do kontextu, kdy Sara nachází štěstí vlastně proto, že její přítelkyně zemřela a její smrt byla podnětem k aktivitě. Z toho vyvěrá sdělení, že vše na světě má svůj řád, čas, smysl a nic se neděje bezdůvodně.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: